6.part

159 8 2
                                    

Ahoj:)

Takže je tu další díl mé story,doufám že se vám bude líbit:3Zanechte vote a comment!!

Vešla jsem do kanceláře a viděla Jasona jak sedí za stolem se skleničkou v ruce.Myslím že to byl nějaký alkohol ale nevím jaký.Když ke mně zvednul hlavu,mírně jsem se na něj usmála a řekla.“Hned to vyklop a jestli je to nějaká kravina,tak tě na místě zastřelím,protože jsem musela-„ „Chad je mrtvej.“ nenechal mě to doříct a skočil mi do řeči.“Cože?“ zašeptala jsem dost nahlas aby mě Jason slyšel.“Zabili ho.“ Chvíli jsem jen tak stála a vstřebávala do sebe to co řekl.Chad Lorens.Byl to můj spolužák.Nebyly jsme nějak extra kamarádi,ale párkrát jsme spolu byli venku.Byl to dobrej kamarád.Byla s nim sranda.“Kdo oni?“ bylo jediný co jsem ze sebe dostala.“Víš,jak jsem ti říkal že váš ředitel prodává drogy?“ přikývla jsem.Zhluboka se nadechl a prohrábnul si vlasy.Skleničku s alkoholem položil na stolek a posadil se rovně.Ruce si položi na stolek a začal si hrát s propiskou.“Sedni si.“ řekl docela naštvaně.Udělala jsem tak jak řekl a dívala se na něj.“Nic není tak jak to vypadá.Ředitel nebyl ten kdo prodával drogy.Byl to Chad.To on dal do ředitelny ty drogy a udělal to tak,aby to vypadalo že pan Swon prodáva ty drogy studentům.“ odmlčel se a znova se zhluboka nadechl.Pozorně jsem ho poslouchala a musím říct,že jsem to vůbec nechápala.Je to tak zamotaný,že ani sám Sherlock by to nepochopil.“Proč by to dělal?“ řekla jsem a u toho zvráštila oboči.“Neudělal to sám od sebe,byl přinucen.Než se mě zeptáš od koho,tak ti jenom řeknu,že nevim.Nevim kdo ho k tomu mohl přinutit.“ řekl podrážděně a u toho vyhodil rukama do vzduchu.“Počkej.“ zadržela jsem ho.“Absolutně nechápu tomu,co jsi tady teď řekl.“ promnula jsem si oči a pokračovala.“Takže,jestli to dobře chápu,tak pan Swon je nevinný.Chad prodával ve škole drogy a dal je i do ředitelny.Vysvětli mi,proč ho zabili.“ řekla jsem a u toho udělala zvláštní grimasu.“ „Proto jsem tě taky zavolal.Nevím proč ho zabili a hlavně nevím kdo ho zabil.“ Nechápavě jsem se na něj podívala.“Mě?“ řekla jsem a prstem ukázala na sebe.“Ano tebe.Si jediná kdo se ve škole může pohybovat aniž by upoutal nějakou pozornost.Víme,že ve škole je parta kamarádů kteří berou drogy.“ Jope,takovou partu tam máme.Říka se jim Stoned.Každý ráno dřepí před školou na trávníku a hulí tam ty jejich bonga.Asi si říkáte proč jim učitelé něco neřeknou.No,oni se o to pokoušeli,ale když na ně mluvíte,je to jako kdyby jste mluvili do zdi.Nevnímají vás,koukaj na vás jak na debila a když skončíte svojí řeč,jediný co řeknou je „Hustý“ a začnou se strašně tlemit.“A pointa by byla?“ řekla jsem nechápavě a uchechtla se.“Zkamarádíš se s nima.“ řekl to v klidu.Vykulila jsem na ně oči a hned začala kroutit hlavou.“Ne,ne,ne.To odmítám.Udělám cokoliv jinýho.“ „Miley musíš to udělat.Jediná možnost jak něco zjistit víc o Chadovi.Nebo takhle..“ odmlčel se.“Nemusíš s nima kamarádit,ale musíš z nich dostat nějaký informace o Chadovi.“ „Mám jim vyhrožovat?“ zeptala jsem se opatrně a doufala,že řekne ne.Slabě přikývnul.“Ohh.“ vydala jsem ze sebe a schovala si hlavu do dlaní.“Ale co učitelé?Půjdou si po chodbě a najednou uvidí mě,jak toho jednoho mačkám na skříňku a vyhrožuju mu.“ „Neboj se.Učitelům jsem řekl co jsi zač a co mám v plánu.Budou dělat jako by se nechumelilo.“ To je snad zlý sen,lepší úkol jsem dostat nemohla.“Takže si to schrňme.“ řekla jsem v klidu,ale vevnitř jsem byla totálně vytočená.“Já z nich mám vytáhnout nějaký informace o Chadovi tak,že jim budu vyhrožovat.“ podívala jsem se na Jasona a ten jen slabě přikyvoval.“Bezva.“ řekla jsem s ironii v hlase a prohrábla si vlasy.“Miley,vím že se ti do toho nechce,ale jiná možnost není.“ sklonila jsem hlavu a pozorovala jsem velmi nezajímavou podlahu.“Ještě něco mi chceš říct nebo můžu jít?“ „To je všechno,můžeš jít.“ Ani jsem se s ním nerozloučila a vyběhla jsem z kanceláře.Venku jsem si sedla na nejbližší lavičku a přemýšlela o tom co mi Jason řekl.Chad je mrtvej a já se budu muset skamarádit se Stoned.Bože,proč zrovna já?!Dnešek je fakt na pytel,na druhou stranu jsem strávila odpoledne se svojí platonicko láskou.Nad tou vzpomínkou jsem se usmála.Zvedla jsem se z lavičky a vydala se domů.

I never forget you!Where stories live. Discover now