I'm your wife, my king

Několik let kupředu 2.

Další kapitola.. Po dlouhé době... OK hodně dlouhé době....

Rainbow5800

Čas šel já stárla a s Ikolem jsme se čím dál méně setkávali. A nyní... Jsem ho neviděla více jak tři roky.... A stejně na mě zapomněl...

,,Rose....," osloví mě příchozí osoba, co vchází do kobky. Kobka je podobná díře, ale s tím, že je ze více lidí a totálně bez jídla. ,,Kiro," vstanu a přijdu k dívce. Sedla si ke mě. ,,Jsi chudáčku strašně slabá," obejme mě. ,,Na...," podá mi z pod potrhané vestičky kousek ztvrdlého chleba. ,,Děkuji," špitnu a sednu si zpět do rohu. V tomhle rohu tu tvrdnu více jak týden. ,,Mluví se nahoře o něčem?" zeptám se. ,,Jen adopce... Jedna královská rodina si chce adoptovat dívku nebo chlapce...," přisedne se ke mě. ,,No... Tak já odpadám...," řeknu a ukousnu si chleba. Jak se zuby zakously, krásně pod nimi chleba zapraskal. ,,Právě, že patříš mezi špici... Líbil se jim tvůj portrét," usměje se. ,,Opravdu?" pozvednu obočí. ,,Ano...,"

#Nyní#

,,Rosallie! Běž se ihned převléci!" uslyším matku. Poslušně se odeberu do své komnaty. No... Jak to vysvětlit.... Jak jsem se jednou s Kirou bavila v kopce, tak opravdu se stalo. Adoptovala mě král s královnou z Vertaiského království. Leží ve Vanaheimu... A vlastně je to vládnoucí rod.... Učili mě správnému vychování... Jak správně stát, mluvit, chovat se, ale také jak dýchat nebo se ovívat. Psaní, čtení, počítání, politika, zpráva království, jízda na koni, šerm, obrana království, lukostřelba a další královské povinnosti co se princezna musí naučit.... ,,Výsosti musíte vydechnout... Jinak vám to nedotáhnu," zavrčí služka. ,,Jak se opavažujete použít tento tón na její Výsost!" prudce vstane můj strážce. ,,Jetare...," oslovím ho klidným tónem. ,,Jsem tu pro Vaší ochranu a bezpečí Vaše Veličenstvo," obhájí se. ,,Jetare... Bezpečí a ochrana znamená boj... Nijak mě její tón neurazil... Má navíc pravdu...." usměji se na služku. ,, a teď běž prosím nachystat koně na cestu...," vyšlu ho pryč. Vydechla jsem co nejvíce to šlo a služebná dostala na maximum. ,,Nemůžu vůbec dýchat," přidušeně řeknu. ,,Budeš dýchat až potom," přijde ke mě matka. ,,Nyní jsi krásná," vloží mi do vlasů sponu. ,,Děkuji," špitnu a lehce se pokloním. ,,Myslíš matko, že mám u něj šanci?" zeptám se. Král Loki si dnes bude vybírat svou družku. Problém ke ten, že jsem ho nikdy neviděla, v okolí o něm moc dobré zvěsti nekolují a nechci se vdávat. Proč se ptám matky? Protože jí chci potěšit. Nechci aby si myslela, že tam nechci... I když je to pravda. ,,Jistě... Jsi ta nejkrásnější.... Nikdo nemá šanci," usměje se a obejme mě. Této věty jsme se obávala.... Ale zase bych mohla mít klid. Královna Ásgardu moc nekraluje... Což by pro mě, oproti jiným královstvím, byla výhoda. ,,Tak a nyní pojď... Zabalila jsem ti i na pár dalších dní... Kdyby si tam pobyla déle...," zamíří ke dveřím. ,,Hodně štěstí do sňatku Výsosti," ozve se za mnou. Otočím se. ,,Děkuji vám dívky," usměji se. ,,Bude nám velmi chybět," řekne jiná. ,,Vy mě taky," ukloním se jim a  z oka mi ukápla jedna neposedná slza. Ihned jsem jí setřela. Ve dveřích jsem se ještě zastavila a naposledy jim zamávala...

,,Matko," ukloním se královně, která vchází do kočáru, taženého osmi koňmi... Každý z nich má jinou barvu srsti. Je to znak toho, že je naše země rozmanitá přírodně a kočár ze zlata, drahokamů a dalších drahých materiálů, dokazuje bohatství. ,,Ty nejedeš se mnou?" zeptá se. ,,Ne matko... Jestli mne omlivíš, chci jet na koni....," usměji se. ,,Jetare... Dej na ní pozor," podívá se na mého strážce. Kývne hlavou a pomůže mi do sedla bělouše. Anevale.... Kde pak jsi?... Posmutním nad vzpomínkou strakatého myšáka. ,,Můžeme vyrazit?" zeptám se. ,,A na svého otce by jsi zapomněla," ozve se, se smíchem za námi. ,,Promiň mi otče," usměji se na něj a pobídnu koně směrem k němu. Začne se pode mnou kroutit a u otce se postaví na zadní. ,,Necháš toho!" křiknu na bělouše. ,,Xire!" praštím ho bičem po krku. Ihned se uklidní. ,,Někdo vzal králova koně?" usměje se na mě a položí svou velkou ruku na mou nohu. ,,Je to tradice otče," podívám se na něj. ,,Myslíš si, že mě tvoje Tiva unese?" zeptal se mě. ,,Je to silná klisna otče," kývnu. ,,Já vím... Její otec je na tom podobně...," pohladí hřebce po krku. ,,Ale na rozdíl od ní to nemá v hlavě v pořádku," zasměji se. ,,Ale jen díky tobě," přijde k vrané klisně. Vyhoupne se do sedla. Klisna jen zahrábne s naštvaným výrazem. Pobídnu Xira do kroku směrem k nim. ,,Neboj holka... Není to na pořád," natáhnu se a dotknu se její hvězdičky. Xiro se začne zase stavět a dělat další blbosti. ,,A už toho mám dost!" křiknu po něm a majznu ho bičem mezi uši. ,,Necháš toho! Nebaví mě to!" vezmu ho stranou, aby do něho nevrazil. ,,To že jsem dívka a nejsem stejně těžká jako král, neznamená, že si ze mě budeš dělat hadrovou panenku. Na to zapomeň," zástavním ho. ,,Nerada se k zvířatům chovám hnusně... Takže mě nevytáčej," zavrčím na něj. Sklidí se a přežvýkne si udidlo. ,,Nevěřil bych, že si s ním poradíš," uznale se na mě král podívá. ,,Je jen paličatý," pohladím bělouše po sněhové srsti. ,,Hodný," špitnu a znovu rukou přejedu rukou jeho krk. ,,Ale stejně bych se nejraději vrátila zpět na Tivu," podívám se na otce. Jeho hnědé oči zářily. ,,Můj pane," osloví ho generál. ,,Již jedeme," řekne a pobídne klisnu silně do boků. ,,Otče jemně," pobídnu bělouše do klusu. ,,Je to velmi jemná kobyla," přijedu ke němu. ,,Měla by jsi jet vzadu," podívá se na mě přísně. ,,Podle tradice ne," opáčím. ,,Ty jsi vždycky najdeš kličku, že?" pozvedne obočí. Jen se hrdě usměji se pokračuji. Xiro oproti Tivě byl skoro o třetinu vyšší. I přesto však byl král vyšší. Tiva pěkně šlapala v poloklusu se zabalenou hlavou a věčným zlostným výrazem ve tváři. Omluvně jsem se na ní podívala...

Když jsme se převezli na Ásgárd, nemohla jsem uvěřit vlastním očím. Majestátní palác se ještě více výjímal více než obvykle. ,,Nádherné," vydechla jsem. Vedle mě se objevil Jetar. Má o mě strach... No... I když osobně se myslím, že má větší strach o svůj krk, kterým za mě ručí.... ,,Tohle je, doufejme, tvůj budoucí domov...," pronese otec. ,,A i můj bývalí," špitnu pro sebe. Byli jsme za skleněným, duchovým mostem, který dělil Bifrost a pevninu. Kousek od sirotčince. Od Yggdrasillu - mého domova....

Jop je to tu...

No... Určitě vas chci pozvat na BENEFIČNÍ KONCERT V KULTURNÍM DOMĚ V NECHANICE - VŠECHEN VÝDĚLKEM JDE DĚTEM V TAMNÍM DOMOVĚ, ABY MOHLI NA LETNÍ TÁBORY!

7.12.2017 v 18:00 vstupné 100,- určitě jim to hodně pomůže!!

A budu tam i já...

Love you guys

Mairo