I'm your wife, my king

Chlapec 1.

Nový příběh tentokrát s Lokim. Příběh nemá nic společného s MARVEL filmy..... Děj je smyšlený!

Všichni stojíme seřazeni v řadě. ,, Dnes k nám přijede náš Všeotec," začala k nám promlouvat naše hlavní vychovatelka. ,, To znamená, Rose," nakloní se nade mne. ,,Že se budete chovat slušně," zasyčí mi do obličeje. Usměji se a odpovím: ,, Jistě madam,". ,,Bacha Rose.... Budu si tě hlídat," pohrozila mi prstem. ,, Nyní si zkusíme naše přivítání," řekne všem a podívá se na ně. ,, Takže...," ukáže a my začneme. ,, Vítej otče všemocný, buď u nás zván a vítán. My jsme děti z Yggdrasilu a budeme tvými služebníky...," řeknou všichni na hlas. ,, A budeme se klanět, až k nohám," dodám a zhluboka se ukloním. ,, Rose!" okřikne mě. ,, Nedáš si pokoj...," přijde ke mě a chytne mě za límec mého potrhaného trika. ,, Půjdeš na dnešek do díry. Nehodlám, aby si o nás Všeotec pomyslel, že máme nevychované děti," odtáhne mě. Stihnu ještě mrknout na ostatní, že budu v pohodě. V sirotčinci jsem byla už od malička. Od miminka a to jako jediná. V díře jsem za těch deset let byla snad tisíckrát.. Minimálně jednou týdně od mých pěti let. Hold jsem prostě ďáblovo kvítko. Odtáhla mě do dílny a tam do kopky, která nemá, žádná okna. Říkáme jí díra. Taky tak vypadala. Úzký prostor, tma jak v pytli a pod vámi jen hlína, i když.... Za ty roky co jsem tu byla, jsem si našla způsob jak se odtud dostat. Byla tu deka. Tou jsem se vždycky přikrývala, ale teď jsem našla využití a to takové, aby zakrývala díru, kterou jsem si tu vykopala lopatičkou na písek. Vtipný co? Ale tohle se dá udělat za tři roky nemyslíte? Zvláště, když stejně nemáte nic na práci. Dneska si to otestujeme. Mělo by to být posledních kopů k povrchu. Pustila jsem se do toho. Kopala jsem tak hodinku nebo dvě, ale dostala jsem se tam kam jsem chtěla. Slyšela jsem slávu provolávající děti. ,, Anevale," zavolám. Na odpověď ke mě přiběhne hřebec. ,, Ahoj kamaráde," pohladím ho. Vylezu na hřbet a chytnu se hřívy.

Sedím na hřbetu a před námi je naše oblíbené jezero. Krásné teplo a čirá voda jezera, prostě láká k vykoupání. Hlasitě jsem polkla. Nikdo mě neučil plavat. Aneval sebejistě vešel do vody. Zastavil se a já slezla. Voda mi byla po prsa, ale byla opravdu teplá. Usmívala jsem se. Moje bosé nohy omýval jemný, mokrý písek. Měla jsem jen kraťasy, které byly stejně potrhané a špinavé jako mé triko, ty však byli ihned mokré poté co jsem vlezla do vody až po krk. ,, Anevale," zastrachovala jsem se. Hřebec ke mě připlaval. Chytila jsem se ho a vyhoupla se na něj. Nic lehkého s mokrým oblečením....
Plavali jsme dlouho. Stále držíc se jeho hřívy jsem se snažila plavat. Trochu chaoticky, ale zvládla jsem to. Pak jsem se ho pustila. Kopírovala jsem jeho pohyby. Po chvíli jsem se vyčerpala a šla jsi odpočinku na trávník vyhřátý letními Asgardskými slunci. Lehla jsem si a zavřela oči. Mé unavené tělíčko se začala nabíjet a hlavně schnout....
Uslyšela jsem kroky a oklepaní doprovázené silným odfknutím. Zašklebila jsem se a sedla si. ,, Anevale!" okřiknu ho. Ten se o kus dál pásl a dělal jakoby nic... Hodila jsem po něm propalující pohled. ,, Co že se taková kráska, tady takhle potuluje sama," ozvalo se za mnou. Prudce jsem vystřelila na nohy. Postava na koni byla osvětlena sluncem a já tím pádem nevěděla kdo to je. Měl však krásného vraníka. Přišla jsem ke koni a pohladila ho. ,, Ukaž mi svého jezdce," špitnu mu. Pohodí hlavou a zafrká. Pak již vidím jak to namíří do vody tak svého jezdce shodí a přijde opět ke k mě. ,, Hodný," pohladím ho a sundám mu uzdu, aby se mohl nažrat. ,, Darvile!" zakřičí mokré stvoření. Kůň zvedne hlavu. ,,Aby pojď ke mě, " špitnu na hřebce. Přijde a postaví se za mě. ,, Ty!" vykřikne vodoměrka. Nyní bylo poznat, že je to chlapec. Černé vlasy se mu nalepily na obličej a mokré oblečení přitisklo na tělo. Měl velmi vznešené oblečení v zelené,žluté, černé a zlaté barvě. Podívala jsem se na vraníka a pak na uzdu, kterou stále držím v rukou. Měla na sobě něco jako zlaté růžky. Zamračila jsem se, ale to mi však na tváři přistála pěkná, mlaskavá a mokrá facka. ,, Jak si vůbec dovoluješ!" rozkřikl se. V tu chvíli vyrazil Aneval. ,, Anevale ne!" křiknu na něj. Prudce zabrzdí těsně před chlapcem, který v tuto chvíli má vyděšený výraz. Aneval se mu zpříma dívá do očí a to s nenávistí a naštváním... ,, Klid Anevale," šeptnu. Ustoupí, ale stále ho sleduje. ,, Omlouvám se Vaše Výsosti, " ukloním se. ,, Ale za vaše "umění" na koni, bych se vlastně omlouvat neměla," vyhoupnu se na hřbet strakatého hřebce. ,, Jak se jmenuješ?" zeptal se mě s povrchním výrazem. ,, Eskadrin," odpovím mu. ,, Zítra, Eskadrin, tě zde očekávám," kývnu pro souhlas a rozloučím se....

,, Rose, Rose, Rose....," zamumlá zklamaně naše vrchní vychovatelka. ,, Jsi samá potíž...," chytne mě za ruku. Pro změnu jsem dnes rozbila pár vajíček. "Zakopla" jsem, ale s účelem se dostat do díry a potkat se s neznámým...
Strčila mě dovnitř. Chvíli jsem čekala a pak utekla tunelem ven. Zapískala jsem, vyhoupla se na hřbet a odjela k jezeru.
,,Jsi tu?" zavolám. ,, Ahoj Eskadrin" pozdraví mě známý hlas. ,, Ahoj," pozdravím s úsměvem. ,, Co to je?" zeptá se mě a znechuceně chytne můj oděv. ,, Oblečení?" nechapavě se na něj podívám. To nikdy neviděl, kraťasy a triko?.... ,, Odkud jsi?" další otázka. Odvrátím pohled. ,, Ze sirotčince, " otočím se a pozoruji pasoucí se koně. ,, Myslel jsem, že Vrána má lepší podmínky, " zamumlal. ,, My nejsme od Vrány," opáčím a podívám se na něj. Zamračí se. ,, Jsme od madam Madeyl.... Sirotčinec Yggdrasill," vysvětlím. ,, Tam včera jen otec," usměje se a pak se zamračí. ,, Ale tebe jsem tam neviděl, " ukáže na mě. ,, Neřekneš to na mě, že ne?" poprosím ho. ,, Za hubičku," ukáže na svou tvář. Povzdychnu si a podívám se na Anevala. Přijdu k němu a přiblížím zve našpulené rty k jeho tváři. Na poslední chvíli cukne a tím se střetnou naše rty. ,, Hej!" okřiknu ho. Jen se lišácky zasměje. ,, Jak jsi utekla? " zeptá se. A tím začala éra vypravování o mém životu. Od počátku co jsi pamatuji až do teď. Představil se mi jako Ikol. Já vím zvláštní jméno. Je prý pobočníkem prince. Přišlo mi, že hodně zatajuje, ale co... Hlavní je, že mám někoho s kým s můžu popovídat...
Dohodli jsme se, že se takhle budeme scházet každý třetí den. Nebo aspoň tak jak to půjde....