Milosrdný vrah

Přátelství?

Sníh už tál a já na verandě trávila krásné odpoledne s Miou. Pak jsem si odložila kafe a hrála si s propiskou. "Tak jsem přemýšlela." Mia se zasmála a v křesle se předklonila a naslouchala mi. Byla jsem nervózní a nepodívala se jí do očí. "Mám ty peníze od mých rodičů a..." Mia zvedla zvědavě obočí a koukala na mě svýma oříškovýma očima, ve kterých jsem se ztrácela... "Že bych za á: šla do hotelu, nebo za bé-" Mia se zasmála a natěšená si podepřela bradu rukou a snažila se být potichu. Taky jsem se musela smát. Byla jsem fakt šťastná. "Nebo za bé." Dostaly jsme celkem záchvat smíchu, ani nevím proč. "Bych si tady koupila dům a přisthěhovala se." Mia vstala a sedla si ke mně do mého křesla. Bylo tu málo místa, ale to mi nevadilo. Byla jsem hrozně nervózní. "Takžee.. co si o tom? Myslíš??" Řekla jsem a snažila se oddálit. Bylo mi to příjemné a zároveň nepříjemné. "Mě zase napadlo, že.. bys byla moje spolubydlící?" Usmála se ale její oči byly vážné. "Ale vždyť-" "shhhh" zarazila mě Mia a zasmála se. "Tobě to opravdu nevadí?" Zeptala jsem se, potom už Mia čekala jasnou odpověď. "Ne. Je to jen na tobě." Vstala a já chtěla aby tu ještě seděla, ale zároveň ne. "Tak si to promysli." Řekla a zmizela ve dveřích. Vydechla jsem. Co to děláš... Vzpomněla jsem si na ty její hnědé vlasy a chtěla si v nich přejet rukou, koukat se jí do očí a říct jí.. ne, přestaň. Nemysli na to Kate. Usmála jsem se a zavřela oči. Bylo okolo devíti a Mia nešla spát, takže jsem chtěla jít pryč. Otevřela jsem skleněné dveře a vešla dovnitř. Nandala jsem si budnu. " Jdu na procházku." Řekly jsme obě ve stejnou chvíli. "Tak můžeme jít spolu." Taky jsme řekly sjednoceně. Zasmáli jsme se, ale Mia protestovala. Já vlastně taky myslela, že to byl blbý nápad.
Se smečkou jsme šli 'nahoru' a potkali 'zbytek' :D Byla tam jedna holka, krásná hnědá vlčice a šedá vlčice, jmenovaly se Nyu a Lay. Šla jsem spát až ve 4 ráno. :)