2.kapitola-čarovný les

376 19 0
                                    

Tak tohle je hooodně dlouhý díl xD


Spal jsem hodně dlouho. Dokonce ani slunce mě tentokrát nedonutilo oslepnout. Ani jsem si nějak neuvědomoval, že jsem se za tu noc trošku víc dovolil rozvalit.

Štěně se přes noc začalo pořádně rozvalovat, takže aniž by si to on nebo já uvědomil, skončil jsem na zemi. Nijak mi to nevadilo, protože právě pro tyto případy jsem na zemi kolem postele měl umístěný huňatý fialový koberec. Něco jsem si zabrblal a nerušeně spal dál.

Spokojeně jsem spal. Bylo to opravdu jiné než spát na studené zemi v cele. Postel byla tak velká a měkká. Kdo by neodolal? Překulil jsem se na druhý bok a i ze spánku zasyčel. Tohle asi nebude ta pohodlná poloha.

Vůbec se mi nechtělo stávat, ale musel jsem. Zívl jsem a posadil se. Rozhlédl se a pousmál jsem se. Vypadá tak mírumilovně, když spí. Užasle jsem ho pozoroval.

Znova jsem ze překulil. Tentokrát to tolik nebolelo. Zamlaskal jsem a víc se rozvalil.

Pousmál jsem se znovu, ale pak jsem si uvědomil, že se takhle blbě culit nesmím. Zatřepal jsem hlavou, zvedl se a rozešel jsem se do koupelny i s věcmi co si vezmu na sebe. Zapoměl jsem si zavřít, ale komu to vadí? Štěně stejně spí a služebné, by si nedovolili očumovat mou dokonalost. Vyslékl jsem se, vlezl jsem si do vody a přivřel oči.

Zamručel jsem, protože se opět po místnosti ozvaly kroky. S nechutí jsem otevřel oči a zděšeně zamrkal. Prudce jsem si sedl a protřel si oči. To je to pořád sen?! Rozhlédl jsem se. Pána jsem nikde neviděl. Zděsilo mě, že jsem najednou sám. Ne že by mi to vadilo, ale bylo to... Divné.

Málem bych tam usnul znova, kdybych neslyšel šustění z mého pokoje. Vylezl jsem z vody a osušil se. Nalékl na sebe oblečení a vešel do pokoje.

Trošku jsem si oddychl, když jsem ho uviděl ve dveřích koupelny. Na druhou stranu jsem dostal strach. Co když mi teď vynadá, že jsem ho vyhodil z postele?

Protáhl jsem se a podíval se na štěně. Z čeho je pořád tak vyděšený? Si myslí, že ho znásilním, kvůli tomu, že jsem ho nechal spát u mě v posteli?

Měl naštvaný výraz. To má skoro pořád, ale to mě právě děsí. Trochu jsem se odsunul a přikrčil se.

Protočil jsem očima a hodil po něm jeho oblečení. "Nemusíš se mě pořád tak bát. Já tě nechal u mě spát. Je to moje vina, že jsem nakonec skončil na zemi. Takže tě žádný trest nečeká." Promluvil jsem klidně.

Oblečení mě trefilo do ksichtu, takže jsem zády spadl na postel. Kňukl jsem a znova se posadil. S otázkou v očích jsem se na něj podíval. Tohle myslí vážně?

Jestli se na mě takhle podívá ještě jednou, tak mu ty očka vyškrábu. Zamračil jsem se na něj a přešel k oknu.

Znova se zamračil. Proboha co já dělám špatně? Všechno, já vím. Ale nemusí být pořád tak hrubý. S námahou jsem vstal z postele a odešel se převléct.

Tsch a jestli si myslí, že jsem hrubý. Takse plete, teď se moje chování dá považovat za milé...Čekal jsme na něj a ani se nehnul, házel jsem vražedné pohledy po všem co jsem viděl.

Vysvlékl jsem se a zarazil se u zrcadla. Takhle že vypadám...? Modro-zeleno-šedo-bůhví jaká barva ještě oči,tmavě hnědé vlasy, hubená postava plná modřin a viditelné kosti. Prohlédl jsem se. Nevím, jak dlouho jsem na sebe jen tak hleděl, ale rozhodně to zrovna krátká chvíle nebyla. Zatřepal jsem hlavou, oblékl se a se strachem vyšel ven.

V moci drakaWhere stories live. Discover now