Psychoušek

Telenovela

Kapitola třicátá pátá: Telenovela

"Cože?" vyhrkla jsem a posadila se. Jackson s úsměvem na tváři přikývl. "Kde je? Musím ho vidět," prohlásila jsem a vyhrabala se z postele. "Eh, Chloe, nechceš se víc obléct?" zeptal se, když uviděl to, co mám na sobě. 

"Proč?" zamračila jsem se na něj a založila si ruce na prsou. Měla jsem na sobě Damienovo tričko, nechápu co je s tím sakra špatně. "Já jen, že by se mu nemuselo líbit, že tě každý uvidí jen v jeho tričku," vysvětlil nervózně a podrbal se na zátylku. 

"Prostě mě k němu zaveď," nařídila jsem mu a propalovala ho vražedným pohledem. Jen sklopil hlavu, "Ano, madam," zamumlal a vyšel z místnosti se mnou v patách. Ani jsem si nesnažila zapamatovat cestu, protože v tomhle bludišti to bylo nemožné. Jsem ráda, že si vůbec pamatuji cestu do pokoje.

Došli jsem k nějakým dveřím a Jack se zastavil. Kývl hlavou směrem k nim a usmál se na mě. Otevřela jsem dveře a uviděla ho. Rozbušilo se mi srdce a štěstím jsem se rozbrečela. Možná to bylo hormony, možná tím, že je na živu.  Nejspíš obojí.

"Damiene!" vykřikla jsem šťastně a přiběhla k němu. Skočila jsem k němu na postel a objala ho. Jediný co jsem uslyšela bylo bolestné zasténání. Zmateně jsem se na něj podívala a snažila se zjistit co se děje. 

"Chloe," zasípal černovlásek "Můj, er..." podívala jsem se dolů zrudla, když jsem zjistila, že moje koleno přistálo na jeho rozkroku. Opatrně jsem z něj slezla a od dveří uslyšela Jackův smích. Hodila jsem o něm další z mích vražedných pohledů a on rychle ztichl.  Otočila jsem se zpátky k mému ďáblovi a uviděla, že se na mě unaveně usmívá. 

"Mio amore," promluvil po chvilce a naznačil, že se k němu mám posadit. Udělala jsem tak, jak chtěl. Vzal moji ruku do své a políbil ji na hřbet a pak na každý kloubek. "Jsi v pořádku?" zeptal se něžně a  pohladil moje bříško, které zatím nebylo vidět. "Já? Mně nic není. Ale, jak je tobě? Jsi v pořádku?" zopakovala jsem jeho otázku. 

Jemně se usmál a nadzvedl se, aby mi vtiskl polibek na rty. "Teď už ano," řekl a znovu si položil hlavu na polštář. Spokojeně jsem si povzdychla a projela mu rukou ve vlasech. Byl bledý a pomlácený, ale přesto byl víc než atraktivní. 

"Aww," ozvalo se ode dveří. U dveří stáli v objetí J&J a sledovali nás, jako kdyby jsme byli nějaká telenovela. I když... řekla bych že od toho nemáme daleko.

Estakali