Kapitola druhá: Je to magor
Jak to sakra...?! Zděšením se mi zrychlil tep. On mě sleduje? Nervózně jsem se rozhlídla po pokoji a posadila se.
Já: Kdo kur#a jsi?!
Neznámé číslo: Ale Chloe, proč tak sprostě?
Já: Protože mě nějakej magor stalkuje?!
Neznáme číslo: Oh vážně? Kdo? :D
"Na#er si," zavrčela jsem a mobil odhodila. Prostě ho budu ignorovat. Určitě je to jen prank, někdo si ze mě střílí. To s tou náplastí mohla být náhoda.
Natáhla jsem se pro notebook, který odpočíval na mém stole a dala si ho do klína. Začala jsem projíždět sociální sítě a ignorovala to otravný bzučení mobilu, ozamující mi novou zprávu. Mobil pořád bzučel tak jsem ho vypla. Sledovala jsem fotky spolužáků na facebooku a v tom mi přišla zpráva od nějakého Lovce.
Lovec: Přestaň mě ignorovat!
Chloe: Nebo co?
Lovec: Přiměju tě mě poslouchat!
Chloe: Zkus to!
"Idiot," protočila jsem oči. Přiměju tě mě poslouchat! To určitě... Posměšně jsem si odfrkla a dál scrollovala po hlavní stránce. Jak já nesnáším všechny ty depresivní statusy. Když máte depku použijte kapesníky! Ne facebook! Scrolluju dál a narazím na pár vážně zajímavých fotek z párty čtvrťáků. Mají ty lidi nějakou sebeúctu? Vážně nechutný, jak můž... O můj bože, je to co vidím six pack? Hlasitě jsem zapískala a dál procházela fotky, ale najednou přišla další zpráva.
Lovec: Varuju tě Chloe
Znovu jsem protočila oči a chtěla kliknout na blokovat.
Lovec: Opovaž se mě zablokovat!!!
"Co to kur#a?!" vyjekla jsem. Jak to, že ví co dělám? Proč mě sleduje? Kdo to je? Ublíží mi? Ze všech těch otázek se mi začala točit hlava. Rychle jsem klikla na blokovat a zaklapla notebook. Musím se aspoň trochu vyspat.
Pro větší pocit bezpečí jsem zamknula dveře od pokoje. Vlezla jsem si pod peřinu a přivinula k sobě pyšového medvídka. Po pár minutách jsem úplně vytuhla.
XXX
Vzbudila jsem se a koukla na digitální hodiny na mém nočním stolku. 19:32. Bože, asi se počůrám. Vyskočila jsem z postele a kulhala směrem ke dveřím. Rychle jsem zmáčkla kliku a... praštila se do ksichtu. Proč jsem je sakra zamykala?! Otočila jsem klíčem a úspěšně se vybelhala na chodbu. Otevřela jsem dveře od koupelny, které jsou naproti mému pokoji a skoro dostala infarkt.
"NEIGNORUJ MĚ!"
Stálo na zrdcadle napsané rudou rťěnkou. On byl tady? Vystrašeně jsem couvla o krok zpátky. Jak se sem sakra dostal? Co když mi něco udělá? Rozeběhla jsem se do pokoje. Ano, rozeběhla. Seru na bolest! U mě v domě byl nějakej psychopat!
Popadla jsem mobil a vytočila policii. V moment kdy to začalo vyzvánět se mi vypnul mobil. "Co to sakra?!" zavřeštěla jsem. Zapnula jsem mobil, vytočila policii a znovu se vypnul. Frustrovaně jsem si prohrábla vlasy a podívala se okolo sebe. Ruce se mi třepaly. Co mám sakra dělat?
Mobil se mi v ruce zapnul a zobrazil novou smsku.Neznámé číslo: Už NIKDY nevolej policii! Nebo se vážně naštvu.
Já: Co chceš?
Naznámé číslo: Tebe
Co?!
Já: Cože?
Neznámé číslo: Chci tebe Chloe
Já: Proč?
Neznáme číslo: Protože tě miluju Chloe
Znovu, co?!
Já: Ani mě neznáš!
Neznámé číslo: Znám tě moc dobře Chloe
Já: Jsi psychopat!
Já: Nech mě napokoji!
Neznáme číslo: Nikdy
Estakali
![](https://img.wattpad.com/cover/95006576-288-k754026.jpg)
YOU ARE READING
Psychoušek
Teen FictionVěděla jsem, že to myslel vážně a že za to nemohl. To ta jeho porucha, ale... bála jsem se ho. Děsně jsem ho chtěla uklidnit, trhalo mi to moje měkký srdce, když začal vzlykat. Nemohla jsem... Moje tělo se nekontrolovatelně třáslo strachy jen díky j...