BRADAVICE 1 - Utajené Příběhy

10. příběh - Nenávist

@BartemiusCrouch  

Tento příběh je z knihy - DeathEather - od Bartyho. Kdysi mě poprosil, zda bych pro něj napsala něco krátkého o životě jeho postavy. A tak jsem sepsala tento krátký příběh, který je zveřejněný již ve zmíněné knize. 

Je to trochu jiné, než co běžně zveřejnuji, přesto si myslím, že se Vám bude líbit.

Příjemné čtení. :)

NENÁVIST

Krátce po té, co byl Lord Voldemort poražen.Jsem byl já a pár dalších smrtijedů, zatčen za podílení se na mučení toho krvezrádce Longbottoma a jeho ženy.

Soud probíhal ve velkém chaosu. Vyslýchali nás společně.

Když jsem vcházel do soudní síně, všiml jsem si dvou osob, které v mém životě měli velký význam. Za stolem soudce, seděl můj odporný otec, nenáviděl jsem ho z celého srdce. Ale co pro mne bylo překvapující, byla žena, sedící vedle něj. Seděla tam tiše a po její tváři stékali slzy. Smutek, který prožívala přede všemi kouzelníky byl srdcervoucí..

Nemohl jsem se na ni dívat a tak jsem svůj pohled upřel na otce. Předem bylo rozhodnuto co s námi udělá. Zřekl se mne a odsoudil na doživotí.

Má matka hlasitě a nekontrolovatelně vzlykala. Tato křehká a milující osoba velmi trpěla, když můj otec pronesl rozsudek. Než nás stráže odvedli zpět do Azkabanu, viděl jsem jak se její křehké tělo zhroutilo k zemi..

Myslel jsem, že je to naposledy co ji vidím.

První týden v cele Azkabanu jsem velmi trpěl, křičel jsem ze všech sil a snažil se dostat pryč. Ale bez úspěchu.

Ani nevím, kdy přesně nastal ten okamžik a u mé cely se objevili dva lidé. Nenáviděný otec a milující matka.

Na první pohled bylo zřejmé že umírá. Žalem a stresem. Podala mi lektvar. Změnili jsme své podoby a vyměnili jsme se. Odešel jsem do domu plného nenávisti a jí jsme nechali zemřít v Azkabanu.

Skřítka Winky mi kdysi řekla toto:

,,Vaše matka by to tak chtěla. Řekla Vašemu otci, že by zemřela, aby Vám dala svobodu, pane."

Když mě můj zpropadený otec odvedl z Azkabanu a mou nemocnou matku tam nechal. Byl jsem proti své vůli vězněn ve vlastním domě, podroben kletbou Imperius. Jak ponižující.

Připoutaný k naší skřítce, jsem přežíval ze dne na den. Winky semnou soucítila a tak mne občas uvolnila z pout. Po mém útěku ji otec propustil a to ji téměř zabilo.

Utvrdilo mne to v mém názoru na otce. Je to jen zpropadený maniak zahleděný sám do sebe, který nebere ohledy na nic a na nikoho!

Moje pocity k tomuto muži vystihuje jen jediné slovo.:

NENÁVIST