Hermiona Potter | dokončeno✔️

Je to můj nejlepší kamarád

Harry mi tak moc chyběl. Někdy mám chuť se na to vykašlat, ale pak si vzpomenu na ten pohled na něj a na Cho.. chce se mi zase brečet.
      Kdykoliv ho vidím, srdce mi pukne. Chce se mi nějak omluvit, ale ještě na to nejsem připravená. Ještě ne. Během tohoto týdne stále narážím na Malfoye. Jsem za to ráda, protože se na mě všichni vykašlali. Ginny, Ron, Harry...
      Šla jsem zrovna po chodbě do učebny lektvarů, byla spojena se zmijozelem. A narazila na Malfoye. Ustaraně se na mě podíval. "Draco můžeš na chvilku?" zeptala jsem se. "Samozřejmě." přitakal a odtrhl se od Pansy, která se na něho lepila. "Potřebuješ něco? Je něco mezi tebou a Potterem?" Zmohla jsem se jen na kývnutí. Zvedla jsem hlavu a měla oči plné slz. "Potřebovala bych se s tím někomu svěřit." "Mně můžeš." přikývl.
      Po lektvarech jsem na něj počkala před knihovnou, jak jsme se domluvili. Řekla jsem mu všechno o Harrym a Cho. "Strašně rád bych ti pomohl.." povzdych si. "Můžu dát Potterovi do držky-" "Ne! To rozhodně ne." zamítla jsem jeho návrh. Byla jsem s ním ráda. Momentálně to byl můj jediný kamarád. Bylo to jako bych se s ním přátelila odjakživa. Jako by to byl můj nejlepší kamarád. "Jsem tu pro tebe řekl." usmál se. "Děkuju." špitla jsem a zadržovala slzy. Obejmul mě a já mu byla vděčná.

Později jsem s Dracem trávila o dost více času. Nebojte, jsme jen přátelé, nejlepší přátelé. Dodával mi odvahu. A díky němu jsem se odhodlala. "Harry? Můžu s tebou mluvit." řekla jsem se sklopenou hlavou ve společenské místnosti a čekala že zamítne. Beze slova vstal, stopl si přede mě, zvedl mi bradu a byl tak blízko, že by se dalo pohnout jen o milimetr a dotkla bych se jeho rtů. Překonal tu hranici mezi námi a my se líbali. Uprostřed společenky. Ale já byla šťastná. Odtáhl si mě a já ho pevně objala a už nechtěla pustit. Zapomněla jsem na nějaký rozhovor a odpustila.

Nebojte, Draco a Herm jsou jen přátelé! :3