Hermiona Potter | dokončeno✔️

Pátý ročník

Pohled Harryho

Uslyšel jsem jak strýček Vernon startuje auto a s Dudleym a tetou Petunií odjíždí do nemocnice.
Ležel jsem asi deset minut na posteli, když najednou něco "vrzne". Vstal jsem, vzal hůlku a vyslovil zaklínadlo ,,Lumos" a od hůlky se rozvítilo světlo. Klíč v zámku se pomalu točil, když najednou...
... dovnitř vejde Moody, Tonksová a další lidi, které Jsem neznal. ,,Co tady děláte?" zeptal jsem se. ,,Zachraňujeme tě." odpověděl Moody.

Vyšli jsme z domu a najednou se objevily naše košťata. Moody ještě něco říkal, ale já ho neposlouchal, protože jsem byl rozespalý a zároveň jsem nechápal, co se vlastně děje. Sedli jsme na košťata a letěli. Letěl jsem za Tonksovou a..
...co si budem nalhávat.

Letěli jsem vedle velkého parníku a Moody křičel ,,Hlavně, ať vás nevidí mudlové."

Asi za půl hodiny jsme doletěli do takového parku. Vyšli jsme brankou a před námi stál velký bytový dům. Moody poklepal svou holí na zem a dům se jakoby rozestoupil od sebe a tvořil dva samostatné domy. Prošli jsme průchodem mezi nimi a já koukal do dveří, kde naproti mě seděl u stolu Sirius, ale nevšiml si mě. ,,Ahoj Harry." stála přede mnou paní Weasleyová. ,,Dobrý den paní Weasleyová." "Jdi nahoru, první dveře vlevo." Vyšel jsem po schodech, sáhl na kliku, otevřel dveře a vyřítila se na mě Hermiona a objala mě. Byl jsem zvyklý, že mě Hermiona objímala, ale tentokrát jsem měl pocit, jakoby mi dala pusu na rameno.