INDESTRUCTIBLE

2. Kapitola

Budu ráda jsetli se vyjádříte  a už jen příjemné čtení! :)

. . .

Pomalu jsme se blížili k ředitelně. Vedoucí ústavu nás již vyhlížela ze svého mohutného křesla a dozorčí se na nás s opovržením dívali. Dveře se před námi otevřely a my jsme vešli. Vedoucí nám pokynula, aby jsme si sedli.

"Vy se opovažujete vyvolávat boje?! A toto už není poprvé co tu s vámi sedím. Budete muset opustit 1. fázi," řekla. V tu chvíli mi v hlavě přeskočily vzpomínky na život bez ústavu. Bylo to úžasné, ale zároveň hrozné. Pak ale dokončila svou větu. "Půjdete pracovat k uklízecím službám na 3 měsíce. Podle vašeho chování vás propustíme dřív či později. Můžete jít."

Zaskočen tímto trestem jsem se zvedl a začal odcházet. "Vy ale ne Davisi." S překvapením jsem se otočil.

"Už dlouhou dobu vás sledujeme. Jste chytrý a máte dobré reflexy. Chtěli bychom vás převelet do 4. fáze. Vzhledem k nedávným událostem." "K jakým událostím, paní?" nevěděl jsem o čem mluví, ale chci to vědět. "Útoky Gorgonů. Poslední dobou jich bylo příliš. Jestli se vám povede výcvik dokončit stanete se velitelem flotili a možná právě vy zachráníte Zemi." 

Popravdě jsem nevěděl co si o tom mám myslet. Na jednu stranu jsem chtěl utéct a nikdy nikoho nevidět, ale nadruhou stranu můžu zachránit spoustu životů a co když je to moje jediná šance se odsud někdy dostat. Tak jsem se rozhodl.

Ve večerních hodinách po trénincích mi bylo oznámeno, že se budu o 11 hodině stěhovat, aby nebyl zbytečný rozruch. Žádné osobní věci nám nepovolovali, takže balení bylo snadné. Okolo půl jedenácté jsem si vynesl věci ze skříně a čekal jsem. V jedenáct hodin vstoupil do dveří dozorčí. Přivolal mě k sobě a řekl mi základní informace, co se bude dít. Pak se na chodbě rozsvítili modré šipky a já jsem šel po nich do dlouhé osvětlené chodby...