45

210 49 2
                                    

Bylo půl třetí v noci.

Ve světle lampy na stole sledoval všechny listy s texty, které se tam objevily stejně náhle jako i zmizely.

A teď mu byly nenápadně vráceny.

Přišlo mu absurdní, jakým způsobem.

Jakým způsobem s ním jednali.

Myslí si o něm, že je hloupý?

Že je úplný idiot?

Že by si nevšiml toho, že jsou pryč?

Stejně jako tehdy, když mu prolezli pokoj a vyházeli věci...

Jeho věci.

Mají snad za to, že je slepý?

Panebože.

Cítil vztek a zase znechucení.

Pořád dokola.

Paralyzující.

Vyčerpávající.

Otevřel okno.

Potřeboval vzduch.

Čerstvý vzduch.

Potřeboval dýchat.

Zatím se však akorát dusil vlastními emocemi.

Zakřičel proto z plných plic.

Ale úleva se nedostavila.

A tak křičel dál.

Volal po svobodě.

A přemýšlel nad smrtí v jakékoli podobě.

FAREWELL ✔Where stories live. Discover now