Letní Tábor

16.kapitola

Seděli jsme tam mlčky ještě tak hodinu.Sledovalo jsme hvězdy a již potemnělé moře.

Z mého rozjímání mě vyrušil jeho hlas "Vidíš to?" trošku jsem se sebou cukla,  nečekala jsem že vůbec promluví.

"Co bych měla vidět?" zeptala jsem se nechápavě. On se nad mou nevědomostí usmál a ukázal na nebe.

"Orion." nechápala jsem, připadala jsem si jako zabržděná. "Hvězdy, ty co svítí víc než ostatní. To je souhvězdí Orion." Znovu jsem se pozorné zadívala na nebe. Hvězdy mi připadaly všechny naprosto stejné. Pochopil že jsem neschopný idiot a otočil mou hlavu směrem k souhvězdí.

"Tak, a teď se zkus soustředit na hvězdy co víc září." Teprve teď jsem si začala uvědomovat že opravdu pár hvězd září o něco víc. Bylo jich sice jenom pár, ale i tak to byla nádhera.

"Wow," vydechla jsem svá slova" je to překrásné!" vykřikla jsem najednou, Michael se sebou trhnul a začal se mi smát. Hodila jsem po něm vražedný pohled, ale to ho rozesmálo ještě víc. Nevydržela jsem dlouho hrát uraženou, stačil jenom jeden pohled na něj a taky jsem vybuchla smíchy.

---

Ráno jsem se probudila na zvuk té otravné trumpety. Ehhh.

Když se mi konečně podařilo odlepit oči od sebe, zjistila jsem, že jsem jako jediná v posteli. Sedla jsem si a prokřupala si svá ztuhlá záda. Dobelhala jsem se ke svému kufru, oblékla jsem se a šla vykonat ranní hygienu.  

"Stell, my jdeme na snídani." zavolala na mě Becc když odcházela.

"Jasný, za chvilku jsem tam!" zakřičela jsem nazpátek. Obula jsem si žabky a pelášila jsem na snídani. Před jídelnu jsem doběhla celá zadýchaná. Když už jsem překračovala práh, taj jsem zakopla o svou debilní žabku a rozbila si předevšema hubu. Sakra...

Když jsem se konečně přestala válet po zemi, došla jsem si pro bagetu se sýrem a sedla si na volné místo vedle Dama.

"Ahoj spáči" zasmál se " kdepak si se nám v noci toulala?"

"Na pláži." jemně jsem se usmála a věnovala se jídlu.

"Na pláži?" zeptal se se šibalským úšklebkem ve tváři.

"Ano, na pláži."

"A sama?" Začal do mne rýpat.

Probodla jsem ho pohledem a znovu se věnovala bagetě, která byla tak tvrdá, že bych ji mohla použít jako vražednou zbraň. Yeah...

Poslouchala jsem dnešní program. Kontrola pokojů, dobře, to není tak hrozný. mám tam docela pořádek. Dalším bodem byla celodenní bojovka ve dvojicích. Máme přežít dokud nás někdo nenajde. Kdo bude přežívat nejdéle, vyhrává. Budeme ve dvojicích, které nám vylosují vedoucí. Jsem zvědavá kterého ňoumu schytám tentokrát..

---

Kontrola skončila a já už jenom čekám na rozdělení. Na cestu dostaneme baterku, nůž, lahev vody a krabičku sirek.

Čekám na svého partnera docela dlouho, ale pak najednou padlo jeho jméno. Schválně jestli uhodnete kdo to je. Ne, radši nehádejte. Je to Michael. Jaká to náhoda.

Jsem zpátky! Ano, asi se divíte, ale to líný prase opravdu něco napsalo.. :D 

Užijte si kapitolku :) určitě zanechte komentík a nějaký to votes!

Kačabkaxoxo