-Epilog-

1.9K 128 3
                                    

O pět let později:

"Počkej ještě tady," usmála jsem se a zastrčila Lissin pramen vlasů do drdolu. "Panebože jsi nádherná, Liss." 

"Opravdu? Neměla jsem si nakonec vzít ty druhé šaty?" zeptala se a podívala se na sebe do drdolu. 

"Ne," zakroutila jsem hlavou. "Věř mi.. Julianovi se budeš líbit," pohladila jsem jí po zádech a podívala se náš odraz. 

"Nemůžu uvěřit, že dnes vdávám!" vypískla a já se zasmála.

"Tak tomu věř," odpověděla jsem. "A myslím, že už je čas vyrazit." řekla jsem, když jsem se podívala na hodiny v rohu místnosti. "Auto už čeká venku." 

"Máš pravdu," přikývla Lissa a společně jsme se vydali na cestu. Pomohla jsem jí, dostat se do auta a potom vklouzla na sedadlo vedle ní. Když auto zastavilo před kaplí, otočila jsem se k Lisse. 

"Počkej tu.. Jdu zjistit jak jsou na tom." vystoupila jsem a vydala se ke kapli. Najednou mě ale někdo chytil za paži a otočil k sobě. Chtěla jsem zakřičet, ale byla jsem utišená polibkem.

"Sluší ti to, krásko," usmál se Matty, když se odemě odtáhl. 

"Děkuju," odpověděla jsem. "Jdu zjistit, jestli už jsou vevnitř připravení. Ty se běž s Lissou nachystat."

"Už jdu na to madam," vtiskl mi ještě krátký polibek a vydel se k autu. Vevnitř už všichni byli na svém místě a já mávla na Jula, abych upozornila, že jsme tu. Potom jsem zavřela dveře kaple a vzala si nachystanou kytici pro družičky. Lissa s Mattym ke mě mezitím došli a já ji podala její květinu. 

"Připravená?" zeptala jsem se a Lissa nervozně přikývla a zahákla se za Mattyho. "Tak jdeme na to." zaťukala jsem na dveře, které se otevřeli a všichni se k nám otočili. Vykročila jsem k oltářu a Lissa s Mattym šli hned za mnou. Když jsme došli až k Juliovi, Matty mu předal Lissiinu ruku a já si vzala její kytka a stoupla si bokem. Matty se postavil naproti mě.

Řeč byla stejná jako vždy a já nespouštěla oči z Mattyho. Můj život byl perfektní. Žila jsem s Mattym v New Yorku a dělala svou vysněnou práci stejně jako on. Náš život byl naprosto perfektní.

"Berete Juliusi McCartney zde přítomnou Mellisu Blake?" 

"Ano," usmál se.

"A vy Melliso Blake, berete si zde přítomného Juliuse McCartneyho?" 

"Ano," vydechla. Opatrně si vyměnili prstýnky a kněz zavřel knihu, ze které četl.

"Tímto vás prohlašuji za manžele," řekl. "Můžete políbit nevěstu." Julius objal Lissu a přitáhl k sobě. Potom jí políbil. Matty ke mě natáhl ruku a já se ho chytla. Přitáhl si mě k sobě a políbil mě do vlasů. 

"Jsem ráda, že je šťatná," zašeptala jsem.

"Já taky. Mám Liss rád," odpověděl potichu. Potom se všichni zvedli a šli jim gratulovat. "Musím s tebou mluvit." 

"Tak pojď," táhla jsem ho ven z kaple. Zastavili jsme se až pod velkou břízou. "Co se děje?"

"Miluju tě," řekl a já přikývla.

"To vím," usmála jsem se. "Vždycky jsem to věděla." 

"Nech mě domluvit," zasmál se a najednou si předemě klekl na jedno nohu. Ze saka vytáhl malou červenou krabičku. "Miluju tě a vím, že s tebou chci strávit zbytek mého živote. Proto se tě ptám.. Vezmeš si mě Cassidy Blake?" 

"Ano." vydechla jsem a přitiskla rty na ty jeho.


Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Sisters boyKde žijí příběhy. Začni objevovat