"Takže tvoje sestra začala chodit s Mattym?" zeptal se mě Chris cestou do školy.
"Jo," přikývla jsem. "Je to na nic co?" ušklíbla jsem se a vzala si od něho cigaretu, kterou jsem si přiložila ke rtům. Vdechla jsem kouř, který jsem následně vypustila. Potom jsem jí vrátitla Chrisovi.
"A jak se cítíš?" další otázka. Vyhlížela jsem Meg, abych mu nemusela odpovídat, ale nikde u školy jsem jí neviděla.
"Bolí to, Chrisi," řekla jsem popravdě. "Ale nemůžu to Lisse udělat. Stará se o mě od té doby, co naši umřeli," zašeptala jsem. "Jestli by se někdy dozvěděla, že Mattyho miluju-"
"A že to byl první kluk s kterým si spala," dodal Chris a já po něm hodila nenávistný pohled. Věděl, že se o tomto nerada bavím. Konečně jsem jí uviděla. Když nás spatřila zamávala nám. Ale taky jsem uviděla Lissu s Mattym. Šli po parkovišti ruku v ruce a Lissa se smála něčemu, co jí zrovna řekl. Zastavila jsem se. Chris pátral stejným pohledem a potom pochopil.
"Nezvládnu to," zachraptěla jsem a podívala se na něho s pocitem bezmoci.
"Hej jsem tam s tebou," chytl mě za ramena a podíval se mi do očí. "A taky Meg, ok?" pousmál se.
"Děkuju," špitla jsem a obejmula ho. "Mám vás ráda," dodala jsem.
"My tebe taky, Cass," políbil mě do vlasů.
Ale nemohli se mnou být celou dobu. Věděla jsem to já i oni. A hned když byla polední přestávka jsem sama zůstala. Šla jsem po chodbě a snažila ignorovat všechny ty otázky, jestli Lissa chodí opravdu s Mattym. Proč se mě na to ptají? Jsem snad jejich mluvčí? Došla jsem ke skřínce a odemknula jí. Hodila jsem tam učebnice, které dneska už nepotřebuji a silně jí zabouchla.
"Stalo se něco?" ozvalo se za mnou. Jo, to že chodíš s mou sestrou, odsekla jsem si v hlavě. Ale ve skutečnosti jsem se jen otočila a usmála se.
"Ne," zakroutila jsem hlavou a doufala, že to nechá na pokoji. Ale nenechal.
"Dneska beru Lissu na večeři, tak jsem se chtěl ujistit, jestli ti to nevadí," popoběhl aby mě dohnal.
"Proč by mi to mělo vadit?" zeptala jsem se a šla stále dál. Vlastně jsem nevěděla, kam jdu, ale rozhodně jsem nechtěla zastavit.
"Já nevím," pokrčil rameny. "Víš to co se mezi námi stalo," prudce jsem zastavila, až do mě málem narazil. Otočila jsem se a podívala se mu do očí.
"Nic se mezi námi nestalo, jasný?" zarazila jsem mu ukazováček do hrudi. "Nikdo se o nás nedozví!" zasyčela jsem.
"Hlavně Lissa?" ušklíbl se.
"Hlavně ona," přikývla jsem. "Je jediná kdo mi zbyl Matty. Nechci jí ztratit kvůli jedné noci," dodala jsem šeptem. "Slib mi, že to neřekneš."
"Slibuju," řekl a tvářil se vážně.
"Díky," chtěla jsem odejít, ale chytl mě na zápěstí.
"Hej," řekl. "Měl jsem tě rád a ty to víš," zašeptal. "Ale nechala si mě jít. Byla si to ty, pamatuješ?" podíval se mi do očí a já si na to vzpomněla.
Dívka stála v dešti a čekala na jednoho chlapce. Po tváři jí stékali slzy a když ho viděla přicházet, hned si je setřela. Chlapec k ní došel.
"Ahoj," usmál se od ucha k uchu a chtěl jí věnovat polibek, ale dívka uhnula tak dostala drobný polibek na tvář. Chlapcovi na okamžik přes tvář přeletěl nechápavý stín, ale hned ho skryl za úsměvem. "Co dnes podnikneme?" zeptal se.
"Toto nemůžeme, Matty," zašeptala dívka a dívala se jiným směrem jen proto, aby neviděla jeho tvář.
"Co nemůžeme? Někam jít?" zasmál se, ale když viděl její tvář, smát se přestal. "Co se děje Cass?" zeptal se a přinutil jí, aby se na něho podívala.
"Nemůžu s tebou být," řekla narovinu. "Všechno, co se stalo, byla chyba," zašeptala. "Omlouvám se."
"Chceš říct, že já jsem byl chyba?" zeptal se zraněně. "Chceš říct, že ke mě nic necítíš?"
"Ano," přikývla. "Musím jít," vyhrkla a rozběhla se od něho pryč. Po tváři jí začali téct nové slzy a dívka je nemohla zastavit. A chlapec se nikdy nedozví, že důvod proč to udělala je ten, že byla přinucena.
"Jo pamatuju," přikývla jsem.
"Tak vidíš," prohrábl si vlasy. "Musím jít. Měj se," rozloučil se a nechal mě tam stát o samotě, stejně jako já jeho před pár měsíci.
