Vedle mě začal zvonit budík. Bouchla jsem do něho rukou a on ztichl. Potom jsem otevřela oči a podívala se z okna, u kterého jsem včera zapomněla zatáhnout žaluzie, takže mi teď do pokoje svítilo slunce. Povzdechla jsem si a vylezla z postele.
Dnes byl první školní den. Druhý ročník a poslední pro mou sestru. Dobelhala jsem se do koupelny a vlasy si dala do culíku. Potom jsem si dala ranní hygienu a kývala hlavou do rytmu písničky, kterou vedle poslouchala sestra.
"Cass pohni!" zakřičela. Jistě moje sestra je vždycky první. Nechápu jak se jí může vstávat. Ale je štěstí že jí mám. Nevím co bych dělala sama potom co umřel táta s mámou.
"Jo už budu!" zakřičela jsem nazpět. Ano možná jsem trochu lhala. Vrátila jsem kartáček na své místo a rozběhla se ke skříni. Rychle jsem se převlékla a rozpustila si vlasy. Přejela jsem si rty leskem, vzala tašku a vyběhla z pokoje. Seběhla dolů do předsíně a obula si boty. "Hotovo!" zakřičela jsem nahoru.
"Vidím," ozvala se Lissa vedle mě. Vylekaně jsem sebou trhla.
"Jak to že jsi vždycky tak rychlá?" zeptala jsem se nechápavě a vyšla před dům. Lissa se zasmála.
"Roky praxe," vysvětlila a na dálkové ovládání odemknula auto. Zastavila jsem se. Od smrti rodičů se snažím autům co nejvíce vyhýbat. Lissa ušla pár metrů a potom se zastavila. Otočila se na mě s otázkou v očích. "Zvládneš to Cass?" zeptala se opatrně. Nadechla jsem se a potom přikývla. Vydala jsem se k autu, které dostala Lissa od našich k 17náctinám. Já od nich auto už nikdy nedostanu.
Opatrně jsem otevřela dveře a nasedla. Málem jsem zapomněla jak sedačky v autě dokážou být pohodlné. Lissa si sedla za volant a podívala se na mě.
"Jsi si jistá, že chceš do školy? Bude to poprvé od doby-" nedořekla to, protože věděla, že to pochopím.
"Jsem," řekla jsem. "Nemůžu se škole vyhýbat do smrti," usmála jsem se. "A budu tam mít Meg a Chrise," připomněla jsem.
"Máš pravdu," usmála se a rozjela se ke škole. "A jak se Chris vlastně má?"
Možná si teď říkáte, že Chris je můj kluk. Ale chyba. Je to můj nejlepší kamarád a tak to zůstane. Nechci to měnit on a ani já. Nejsem ani jeho typ. Možná kdybych byla kluk, tak ho přitahuju víc.
"Chris? Má se dobře," natáhla jsem se a zapnula rádio. "Dokonce říkal, že se mu rýsuje nějaký vztah," mrkla jsem na Lissu.
"Kdo je ten šťastný?" zasmála se. Jen jsem pokrčila rameny. "A když už jsme u těch vztahů, chtěla bych ti někoho představit," řekla potichu Lissa a já se na ní překvapeně podívala. Od kdy má kluka? Jak je možné že jsem si toho nevšimla? "Máš dneska po škole čas?" usmála se na mě.
"Jasně," přikývla jsem. Lissa zaparkovala na školním parkovišti a já opatrně vystoupila. Zdálo se mi, že se čas zastavil a všichni se začali dívat na mě. "Tak jdeme na to," řekla jsem si pro sebe a vydala se do školy.
"Cass!" uslyšela jsem za sebou nadšený hlas. Otočila jsem se a spatřila Meg, která se ke mě snažila protlačit zmatenými prváky. Když byla u mě, uvěznila mě v jejím objetí. "Jak se máš, zlato?" zeptala se. Odtáhla jsem se, abych jí viděla do tváře.
"Jde to," usmála jsem se. "Kde máš Chrise?" stoupla jsem si na špičky a snažila vyhledat jeho postavu. Chris a Meg byli dvojčata.
"Je venku. S někým telefonuje," mrknula na mě, ale všechna má pozornost už byla pryč. Dívala jsem se na kluka, který šel chodbou k nám. Byl to nejoblíbenější kluk na škole a chodil s Lissou do třídy. A taky to byl první kluk, s kterým jsem něco měla. Šel vedle svého kamaráda a najednom rameni měl svůj obnošený baťoh. Moje ruka vyletěla ke rtům, kde jsem ještě teď při pomyšlení cítila jeho rty.
Najednou jsem se setkala s jeho pohledem. Otočil se ke svému kámošovi a něco mu řekl. Potom se vydal k nám.
"Cass on jde sem!" vypískla mi nadšeně Meg do ucha. Zmohla jsem se jen na přikývnutí.
"Cassidy," nervozně se usmál, když k nám došel. Potom mě nečekaně obejmul. "Je mi líto co se stalo tvým rodičům," zašeptal mi do ucha. Mé ruce zmateně viseli podél těla. Když jsem si uvědomila co se děje, objala jsem ho okolo pasu.
Nevadilo by mi stát tam takhle celý den, ale zazvonila. Matty se odtáhl a pousmál se.
"Kdyby si něco potřebovala jsem, jsem tu vždycky pro tebe," řekl a potom odešel.
"Páni," vydechl vedle mě Meg. "To bylo-"
"Sklapni," řekla jsem a vydala se do třídy. Meg se za mnou zasmála a já jen převrátila očima.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
