7 Last Victims - Book Three || MONSTA X ff [CZ]

Tři...

!!!Trigger warning - vulgární jazyk, stalking, oheň, popáleniny, krev, udušení/smrt - čtěte po vlastním uvážení!!!!

***

Seděla jsem na pohovce, zírala do zdi a obracela do sebe sklenici červeného vína. Přemýšlela jsem nad tím, co se naposledy stalo v tom lese. Najednou ve sklenici už nebylo víno a do krku mi proudem stékala hustá červená krev. Vyprskla jsem všechen obsah svých úst ven a snažila se nepozvracet. Už z toho všeho mám dokonce i halucinace. Kdy tohle konečně skončí?

Na stole zavibroval můj mobil a oznámil mi tak příchozí zprávu. Postavila jsem sklenici na stůl a natáhla se pro mobil. Neznámé číslo. Zvědavě jsem otevřela zprávu a přečetla si, co v ní stálo. Byla to adresa.

„Co má tohle být?" Nechápala jsem to. Tu adresu jsem neznala, neměla jsem ani ponětí, kde by to mohlo být.

V tom se mi mobil rozezvonil v ruce a naprosto mě vyděsil. Opět neznámé číslo - dost možná to stejné. Zmáčkla jsem tlačítko pro přijetí hovoru.

„Prosím?"

„Přijď na tuhle adresu. Máš na to hodinu. Jestli nedorazíš včas, nedožiješ se zítřejšího rána." Hlas neznámého muže na mě promluvil a pak hned hovor ukončil. Zůstala jsem němě zírat na svůj telefon a snažila se zpracovat situaci.

Netušila jsem kdo to byl, co to mělo znamenat nebo kde je to místo, kam mám jít. Ale věděla jsem jedno. Hodlala jsem to zjistit.

Vůbec jsem nad ničím nepřemýšlela, popadla jsem svůj kabát a opustila bezpečí svého bytu. Venku před barákem jsem si chytila taxi a nastoupila dovnitř.

„Dobrý večer, slečno. Kam to bude?"

Ukázal jsem displej svého mobilu. „Na tuhle adresu, prosím."

„Jistě, jak si přejete."

Pohodlně jsem se usadila a opřela se hluboko do sedadla. Pozorně jsem studovala neznámé číslo na svém telefonu, ale nic jsem na tom nevykoukala. Proto jsem se raději zahleděla z okénka sledovala cestu, kterou jsme se ubírali.

Jízda nakonec zabrala skoro třičtvrtě hodiny. Bylo to daleko, taxi mě zavezlo na samý okraj město, k obrovskému domu na útesu. Byla jsem nervózní z toho, že se mi krátí čas, proto jsem si tak trochu oddychla, když mě po zaplacení taxikář vysadil u toho domu.

Prošla jsem brankou na jakousi zahrádku, kudy vedla cestička ke vchodovým dveřím. Ty byly otevřené dokořán. Neváhala jsem vstoupit dovnitř a dveře jsem za sebou zavřela. Rozhlédla jsem se po domě a nestačila jsem divit. Byl to jeden z nejúžasnějších domů, ve kterých jsem kdy měla tu čest být. Všechno bylo sladěné do tmavých tónů a hlavním prvkem celého interiéru bylo dřevo. Vše tak působilo velmi útulně a hřejivě. Rozhodla jsem se pokračovat v prozkoumávání domu v naději, že tady najdu to, kvůli čemu jsem původně přišla.

Instinkt mě zavedl až do prostorného obývaků s vysokým stropem. Prvek, který nejvíce vyčníval, byl jednoznačně kamenný krb, ve kterém plápolal oheň a vnášel sem tak pocit bezpečí a domova. Před ním se rozprostíral obrovský perský koberec. Obrátila jsem svůj zrak na druhou stranu místnosti. Na velké pohovce seděl muž, který si právě zapaloval cigaretu a upřeně mě pozoroval. Buď to bylo tím, že jsem stála tak blízko toho ohně a nebo byl ten muž vážně, vážně sexy, ale najednou mi bylo takové horko, že jsem měla nutkání ze sebe strhnout svoje šaty. A nejen, že byl sexy, ale zdál se také být mojí další obětí. Tenhle člověk byl démon, démon chtíče a cudnosti.