Never be alone//Oh SeHun[CZ]

pt.16-i have to tell you something

Právě do mě narazil můj dlouholetý idol.

O můj bože ,Lee TaeMin do mě narazil.

Klidně by mě mohl zkopat ,já bych mu dovolila všechno.

Ach můj bože ,Lee TaeMin.

"Jae!"přiběhla ke mně stylistka ,odstrčila vysokého blonďáka ,očividně jí nedošlo ,kdo mě to vlastně napálil do tváře ,a hned mi začala kontrolovat tvář.

"Je v pořádku?"ozval se hlas nad námi.

"Ano ,ano. Možná malá modřinka. Ale stejně ,příště dávejte větší pozor ,mladý muži!"

"Omlouvám se ,madam."ozval se TaeMin nad námi.

Stylistka konečně zvedla hlavu k blonďákovi a skoro odskočila zděšením.

"O-o můj b-bož-e. Strašně se omlouvám. Moc ,moc se omlouvám ,myslela jsem ,že to je jen nějaký další stylista či pomocník nějakého manažéra. Moc se omlouvám ,pane TaeMine."

"To je v pořádku."zasmál se a pak se nazpět podíval na mě.

"Mohu se zeptat ,kdo jsi?"zeptal se zvědavě.

"Já jsemmhmm-"stylistka mně zacpala rychle pusu ,abych nemohla mluvit a koukla na TaeMina.

"Je to naše nová trainee."usmála se.

"A jméno?"

"J-"znova jsem se snažila odpovědět ,jenže stylistka mi znova zacpala pusu.

"YoungHee."vykulila jsem na ní oči.

"Nevolala jste na ní naprosto jinačím jménem?"založil si ruce na prsou.

Náhle mi někdo poklepal.

"JongIne!"vykřikl TaeMin radostně a plácli si těsně u mého ucha.

"Čus. Ahojky ,Jae!"rozcuchal mi vlasy a já se na něj naštvaně otočila.

"Nešahej na ty vlasy!"

"Jae?"koukl se na mě výtězně TaeMin.

"Už musíme jít. Vyřiďte si mezi sebou ty vaše chlapský věcičky."zasmála se nevinně WooJi a začala mě táhnout pryč.

"Tak ahoj Jae!"zamával nám naštvaně TaeMin a JingIn s ním.

"Proč jsi mu sakra lhala? Stejně by pak moje pravé jméno zjistil!"snažila jsem se na ní zepředu mluvit.

"Já ani nevim..."odpověděla a dál mě tlačila do zad ,takže jsem neměla možnost zastavit.

"Projdeme se k tobě domů!"vykřikla ,když jsme vyšly ven.

Zabalila jsem se do mého teplého kabátu ,aby mi bylo větší teplo ,a vyšly jsme do ulice plné lidí.

-

"Jsi si jistá ,že trefíš zpět?"

"Jako nikdy. A navíc na co mi bude tvoje trasa k rodnému domu ,když bude pan Pak chtít ,aby jsi se odstěhovala. Vsadím se ,že budeš ještě s někým. Nebo sama ,kdo ví..."

"Počkej ,počkej. Jak jako odstěhovat?"

"No přece nebudeš bydlet tak moc daleko od společnosti."pokrčila rameny.

"Budu se muset odstěhovat od mamky a bratra?"

"Neboj ,určitě to pochopí."

"Budou muset. Víš ,co je nejhorší?"