pt.10-don't be scared

213 30 39
                                    

Pandičkooo❤🌌happyviruskai

Bylo půl druhé ráno a já stále neusla.

Měla bych si zapnout aspoň ten telefon a napsat Hunovi ,co se stalo.

Nebo ne?

Rozklepanou rukou jsem zapla telefon a rychle zakryla přední kameru.

Vím ,že do telefonu by nebylo lehké se nabourat ,protože ten mám více chráněný než počítač ,ale ty fotky mě samotné ,jak se dívám na obrazovku počítače a zprávy mi stačily.

Vytočila jsem telefoní číslo SeHuna a chvíli čekala ,ale nikdo nezvedal.

Asi spí ,jako tenkrát ,když mě nechal na sněhu.

Jako druhé číslo jsem vytočila ChanYeola.

"Haló?"

"Channy."rozplakala jsem se.

Celé mé tělo se třáslo pod vzlyky ,točila se mi hlava a bylo mi na zvracení.

"Copak se děje? Proč pláčeš?"řekl rozespalým hlasem trochu nahlas.

Náhle se v pozadí ozvalo nespokojené zahučení a otázka "Co se děje? A s kým to telefonuješ ve dvě ráno?!"

"Chany ,někdo mě vyfotil a psal mi zprávy. Někdo o mě už ví."dostala jsem mezi vzlyky a poslouchala chvíli ticho z druhé strany.

"To je Jae? Proč brečí?"

"Tak jsi to snad slyšel ,ne?"

"Dej mi jí."uslyšela jseš chvilkové dohadování a pak se ozval hlas Baeka.

"Šťeňátko neplač. Nic se neděje ,to musela být jen nějaká sranda tvých kamarádů."

"To by neudělali."

"Myslíš? Víš co mi jednou udělal Yeol za spá-"

"K věci Baeku."uslyšela jsem ,jak do něj Chany kopl.

"Co to bylo za fotky a zprávy?"

"Někdo se mi musel nabourat do notebooku ,a prostě....prostě mě sledoval přes webkameru. Potom mě to všechno poslal z neznámého čísla a říkal ,že to všechno ví. A že mě zabije. Hyune ,já se hrozně bojím."zašeptala jsem vystrašeně.

"Chceš Huna? Nebo máme za tebou příjet?"

"Já nevím."utřela jsem si mokré tváře.

"Chany jdi vzbudit Huna ,ale buď-"

"Ne ,SeHuna nechte být. Nechci ,aby měl starost."

"Yeol nikam! Jsi si jistá?"

"Jo."

"Dobře ,jen počkej Jae. Až budeme u branky ,prozvoníme tě."

"Tak jo."hlesla jsem a hovor vypla.

Chvíli jsem seděla na posteli a koukala do tmy okolo mě ,potom jsem si navlíkla bačkory ,vzala telefon a vyšla potichu z pokoje.

Dveře jsem nechala lehce pootevřené a pomalu jsem sešla schody.

Přešla jsem k hlavním dveřím a vyšla jsem ven.

Jak mám ty dva dostat do mého pokoje?

Až teď jsem zaznamenala postavu u branky.

Proč nejsou dva?

Never be alone//Oh SeHun[CZ]Where stories live. Discover now