Murder Contract

4.

,,Přestaň myslet na blbosti." Domlouval Louis Harrymu. ,,A na co mám podle tebe myslet?" Odsekl Harry, možná se mohlo zdát, že mu Louisovy domluvy lezou na nervy, ale opak byl pravdou a Louis už ho znal a nic ho nerozhodlo.
"Oblíkej se, jdeme ven." Nařídil.
"Za pár hodin se bude rozednívat a ani se mi nechce nic podnikat." Zabručel Harry.
"Vstávej línej zadku, jdem do klubu. Stejně potřebuju trávu."
"tak dobře." Svolil nakonec Harry a šel si obléci košili, sako a kalhoty. Sako bylo ležérního střihu vínové barvy, na ležérnosti přidávala košile odepnutá do půl hrudi, ovšem Harry v i v tomto oblečení působil elegantně a snad i tajemně.
Tajemně ostatně vypadal vždycky, bylo to něco v jeho očích, co vyvolalo i v nejchladnějších a nejspořádanějších lidech respekt a otázky. Harry byl otázkou, a to i pro ty co ho v životě nepotkali.
"Jdeme" prohrábl si vlasy a strčil ruce do kapes.
"Jdeme" kývl Louis a oba vyrazili ven do nočních ulic města.
New Orleans má pověst města klubů, najdete jich tu na každém rohu plno, ale oba muži všechny osvětlené známé bary míjeli. Šli dále ke kraji města, kde jsou tmavé a zapomenuté čtvrtě. Vypadají mrtvě, ale hlouběji ve sklepích domů jsou ty nejdražší kluby, ve kterých to nejvíce žije.

Jakmile dva muži vešli do obrovského sálu, pohltil je dým, pach kouře z cigaret všech možných druhů, alkoholu a jídla. To vše se mísilo v začouzené místnosti se siluetami lidí a stolů. Na místě tohoto typu platilo pravidlo "všechno je všude" nebyli tu boxy, parket, hudební automat nebo DJ. V jednom koutě místnosti byla živá jazzová kapela, bylo tu spousty lidí a směs hlasů se ozývala celou místností.Chabé osvětlení přidávalo na tajemnosti a každý roh místnosti snad skrýval jiné tajemství.

"Jednu dvojitou whisky." Poručil si Harry, když zasedl k obrovskému barovému pultu. "Taky tě zdravím Harry." Uchechtl se Zrzavý barman, Harryho dobře znal, byl to jeden z častých návštěvníků tohoto podniku. "Tequillu máš?" Ozval se Louis. "Mám všechno." Zasmál se Barman. "Jen tak mimochodem mám pocit, že jsem tu viděl nějaký členy snakes n' guns" naklonil se Barman k Harrymu. "Dík za upozornění Steve, ale jsou mi u prdele." Zabručel Harry a napil se ze své sklenice plné zlatavé tekutiny. Barman Steve jen pokrčil rameny a podal Louisovi jeho sklenku. Louis se usmál, kývl a obratem si její převrátil do krku*. "Půjdu se podivat kolem." Řekl Harrymu.
"Hm, dobře pořiď." Odpověděl Harry nepřítomně a zahloubaně zíral někam do dáli. Louis si jen povzdechl a zmizel někde v davu mezi dýmem. Harry jen seděl a nevnímal okolní svět, Louisovo "provětráš si hlavu" moc nezafungovalo, Harrymu stále vrtalo hlavou spoustu věcí a přitom nedokázal přijít na nic kloudného.

Najednou ho z hloubání vyrušil známý vysoký hlas jeho hnědovlasého parťáka. "Co si to dovoluješ, kamaráde! Sedni si zpátky na prdel a příště nepij, když jsi padavka! Ty se na mě budeš sápat? Zavři tu svojí zkurvenou klapačku!" Harrymu to nedalo zvedl se a vydal se do davu lidí směrem, ze kterého slyšel hlas svého kamaráda. Nemusel jít daleko, Louis se z neznámého důvodu dostal do křížku s jedním podnapilým chlapíkem.

"Co se děje?" Harry si založil ruce na prsou a svým klidným, ale vážným pohledem si přeměřil chlápka. Rozcuchaný a zadýchaný Louis pustil chlápka, kterého jen tak tak držel za límec. "Urážel tě." vyhrknul.

"Mě?" Podivil se Harry.

"AAA přišel sem dokonce sám Styles Rivoltello." Začal blekotat chlápek a přistoupil k Harrymu, tak blízko, že kdyby nebyl Harry vyšší než on a nestál nohama pevně na zemi, mohl by ho povalit. Louis se už, už chystal chytit cizince zezadu za košili a odtáhnout ho, ale Harry ho zastavil.

"Zvládnu to sám Loui děkuju." řekl a odstoupil kousek dozadu. Chlapík zavrávoral, ale hned se zase narovnal a vzhlédl na Harryho s drzým úšklebkem. "Tak co jsi o mě říkal?" Zeptal se Harry klidně.