Mavy ~ Fanboy

6. (1/2)

Aloha lidi! Napíšu potřebné info sem, tahle kapitola bude vlastně ff co píše v mé ff Kája. Snad se v tom moc neztratíte a bude se vám to líbit ❤️jsem ráda že to nadále čtete a doufám že nadále budete!❤️❤️❤️

Procházel jsem a se vítr si hrál s mými vlasy, usmíval jsem se. Když jsem prošel kousek lesa všiml jsem si něčeho, čeho jsem si nikdy předtím nevšiml. Nebylo to přehlédnutelné. Zářilo to na míle daleko, čím blíže jsem byl, tím sem se cítil divněji. Les jako kdyby tmavl. Záření mi bilo do očí, pohled se stočil blíže k té věci. Středně velký zářící kamínek. Jako kdyby očaroval celý tento les. Nikdy sem neviděl nic takového, natáhl jsem k tomu roku. Záře se zvyšovala až jsem se probudil. Znovu a zase u sebe doma. Byl to jen sen?  Udělal jsem vše jako předtím, šel znovu do téhož lesa. Ten les je hned za městem, je obrovský. Člověk by se v něm snadno ztratil. Šel jsem stejnou cestou, ten sen byl tak živý. Vítr si znovu hrál s mými vlasy. Procházel jsem a znovu mě zastavilo to co v tom snu, rozzářený kámen co svítil tak na míle daleko. Znovu jsem šel blíž k němu a stalo se znovu to, že ostatní vše ztmavlo, já se cítil divněji a kámen zářil víc a víc. Jako předtím sem natáhl ruku, vzal kámen do ruky a vyrušil mě něčí křik.
,,Všem vykecám že Alex je malej idiot co fetuje a na nic nemá.''
,,Vůbec nevíš s kým to mluvíš a s kým máš tu čest.''
,,Kde jsi to vzal? Polož to!''
Vstal jsem a začal se koukat co se sakra děje, holka a kluk přibližně stejného věku se hádají.
,,Nikdo mi nebude říkat co mám dělat!''
,,Dej tu zbraň odemě magore!''
Ozval se výstřel a holka padala k zemi, samozřejmě jsem se rozběhl. Vše jako by byl zase ten sen, prudce jsem vstal a rozhlížel se, jak je toto možné? Rychle jsem vstal a to způsobilo to, že jsem strčil do lampy která spadla a rozbila se.
,,No super.'' řekl jsem. Uviděl jsem něco na stolku. Koukl jsem se na to, ten kámen co jsem sebral v lese tam ležel. To už bylo divné vzal sem ho do ruky a přemýšlel co s tou lampou udělám. Jak sem nad tím myslel, zavřel jsem oči a když jsem je otevřel, lampa byla naprosto v pořádku. Znamená to, že ten kámen je něčím zvláštní?

To je ono. Už vím proč ten kámen zářil. Čím je speciální. Vrací čas. Vrací momenty. Je možné že bych mohl zachránit tu holku? Udělal jsem vše jako předtím, už po třetí. Tentokrát jsem nebral kámen ale jen počkal co se bude dít. Opakoval se stejný rozhovor
,,Všem vykecám že Alex je malej idiot co fetuje a na nic nemá.''
,,Vůbec nevíš s kým to mluvíš a s kým máš tu čest.''
,,Kde jsi to vzal? Polož to!''
Nevěděl jsem jak dál, nechci aby zastřelil mě, ale zase jí chci pomoct.
,,Dej tu zbraň odemě ty magore!''
Musí to jít i jinak, myslel jsem na ten moment když sem sem došel.
,,Všem vykecám že Alex je malej idiot co fetuje a na nic nemá.''
,,Vůbec nevíš s kým to mluvíš a s kým máš tu čest.''
,,Kde jsi to vzal? Polož to!''
Všiml jsem si větve co nad nimi jen tak visí. Visela tak na kousku že kdybych na to něco hodil, spadla by. Zkusil jsem svoje šance a hodil kámen na tu větev. Samozřejmě ta spadla hned vedle nich. Oba se ohlídli, holka do něj strčila, on spadl a zařvala:
,, Už na mě nikdy nešahej psychopate!''
Povedlo se mi to, já opravdu zachránil někomu život? Odběhl jsem pryč, aby si mě nikdo nevšiml.  To nemůže být pravda. Šel jsem raději domu, ,měl jsem divný pocit.. (...)