3.

682 89 15
                                    


Rozhodl jsem se si jít lehnout. Má energie pomalu ale jistě vyprchávala, zítra je navíc škola do které i když vážně nechci tak musím. Zaklapl jsem svůj laptop a padl do postele a velkou rychlostí jsem usnul.

Ráno sem se probral, myslel sem zase na mou fanfikci, koukl sem se na ohlasy. Usmál sem se nad tím a řekl si, že dnes začnu psát prolog. Dal sem si cereálie a čaj. Udělal ranní hygienu a šel do školy. Když sem jí viděl, můj pohled se zaryl do země. Nevím co mě tam dnes čeká, kdo mi zase co udělá. Lidé ve škole mě nesnáší, za co? Za závist a za mou orientaci. Jedna skupinka mi nadává do buzny, nebo mě urážejí za moje příběhy. Když sem překročil práh školy, už sem měl znovu ten pocit bezmoci. Snažil sem se všem vyhnout, na nikoho se nedívat. Doufal jsem, že nepřijde nikdo, kdo mi něco udělá. V to doufám pořád. Držel sem u skříňky svůj mobil a projížděl komentáře, to je snad to jediné co mi tady dodává sílu. Milé komentáře. Rozhodl sem se jít do své třídy. Co sem nechtěl se stalo.
,,Hele naše buzna jde.'' řekl jeden.
,,Notak, vždyť je to hvězda Wattpadu.'' řekl druhý.
Zrychlil jsem v kroku. Oni přidali za mnou.
,,Stůj!'' zařval jeden z nich. Chytl mě za rameno, věděl sem že je zle. Otočil sem se a on mi schodil na zem.
,,Co chcete?'' řekl jsem smutně.
,,Jen se pobavit.'' řekl s úsměvem druhý.
Jeden mi dal pěstí, druhý do mě začal kopat. Lidé se jen dívali a smáli se. Když zazvonilo, oba toho nechali a odebrali se do svých tříd. Neubránil sem se slzám. Nejhorší pocity se ke mě dostavili. Seděl sem na zemi, hlavu sem měl podepřenou rukou a po tváři mi stékali slzy. Nebyl jsem schopný ničeho. Pípl mi telefon, upozornění z Wattpadu.
Komentář k mé fanfikci.
,,Jsi úžasný, máš to tak dobře vymyšlené! Nemůžu se dočkat na další část! <3 ''

To bylo to jediné, co mi vykouzlilo úsměv na tváři. Když sem se cítil dostatečně silný na to, abych šel do třídy, šel jsem. Jako pokaždé mi vynadala učitelka že jdu pozdě. Vždy sem si něco vymyslel. Pak sem si sedl do lavice a celý den se snažil nebýt na očích. Když sem vypadl ze školy a došel domů. První co bylo byl Wattpad, hned sem začal psát Prolog.

Prolog Kájovo fanfikce:
Ráno jako každé jiné, vylezl sem z postele. Dal fotku na instastories a šel ven, na procházku do lesa...............


Ahujte lidi <3 J S T E NAPROSTO NEJLEPŠÍ!!!
DĚKUJI MOC ZA OHLASY,HVĚZDY , VIDĚNÍ. <3 MAM STRAŠNOU RADOST, FAKT MOC DĚKUJI <3
CELÝ PROLOG BUDE V DALŠÍ ČÁSTI C:
A DOTAZ - CHCETE ABYCH VYDÁVALA AŽ NA DNO? :))

Mavy ~  FanboyKde žijí příběhy. Začni objevovat