22.

4.5K 237 37
                                    

O 3 týdny později...

*Cadence*

Můj postoj k ostatním se začal postupně vylepšovat. Bůh z Asgardu se vrátil. Jmenoval se Thor. Rozuměla jsem si s ním. Několik večerů mi povídal jen o Asgardu, jeho bratrovi Lokimu a o všem dalším. Nebyla chvíle, kdy bysme se nenudili.

Natasha mě vytáhla v převleku do ulic, že bychom něco nakoupily. Týkalo se to samozřejmě novýho oblečení, návštěva kadeřnictví a další. Vlasy mi malinko zesvětlili, takže vypadaly jako ještě světlejší kaštan. Trochu je zastřihli, protože jsem je měla skoro až po zadek. Nyní byly někde pod rameny. 

Tony mi zařídil Americké občanství, ale z důvodu bezpečnosti mi pozměnil jméno. Všichni mi stále říkali Cadence Starková, ale v papírech jsem byla jako Nicola Starková. Bylo mi dvacet dva let a narodila se pravým datem čtvrtého Srpna, neboli dnes. Takže mi bylo rok víc. Dvacet tři.

To vyčetl Tony po pár dnech ze stažených dat z Terrortoxu. Dále v nich bylo taky to, že jsem nebyla jediná, kdo pokusy přežil. Byli to ještě dva lidi, o kterých se však nevědělo, kde se právě nacházeli. 

Se záchranou dětí z Koree se čekalo ještě na Capa, kterýmu se léčba už postupně léčila. Stále ho navštěvoval terapeut, ale po té přešel rovnou do tělocvičny, kde trávil celé hodiny. Vlastně jsem ho za celé dny nikde neviděla. Buď byl u sebe v pokoji a nebo v tělocvičně. 

Chodila sem za ním i nějaká blondýna. Nikoho jsem se nezeptala, kdo to byl a nechala to být. Nebudu příliš zvědavá, když jsem si teprve zvykala na zdejší chování, prostředí a podobně.

Dále jsem se dozvěděla, že ten jeden černoch, co si povídal s Kapitánem, byl vlastně jeho kámoš. Jmenoval se Sam Wilson a přezdívkou Falcon. Byla s ním rozumná řeč. Někdy mi pomáhal i řešit psychické problémy, když u mně nastalo období vzpomínek na temnou stranu. Stal se mým osobním psychologem.

Druhý černoch byl Tonyho nejlepší kamarád. James Rhodes, ale chtěl, ať mu říkám Rhodey. Měl podobný oblek, jako táta, ale celý stříbrný. Říkal si War Machine. To on mě vlastně naučil se smát. Měl po ruce nejednu historku, kterou pobavil většinu lidí kolem sebe.

Když se vrátila i Tonyho přítelkyně. Seznámil nás. Jmenovala se Pepper Pottsová a byla tátovou dlouholetou spolupracovnicí, než to dali plně dohromady. Bylo těžké si s ní rozumět. Až po čase mi došlo, že mi nevěřila. Tony ji přesvědčil, že je všechno ok a tak ji donutil se mnou trávit nějaký čas. 

Rozhodl se taky uspořádat narozeninovej večírek, na který pozval většinu lidí co znal. Ten se samozřejmě konal až večer, takže mě a ostatní ráno Nat vytáhla k bazénu. 

Největší problém bylo pro mně jít ven v plavkách. Měla jsem po rukou modřiny od minulých bodanců z hadiček a dalšího. Bylo mi z toho prostě trapně. Ve velkém nadšení agentka vyštípala i Kapitána z jeho pokoje a vytáhla ho ven. 

Bylo horko a velký dusno. Slunce příjemně hřálo a zrovna po ránu. Kdo by nechtěl takový začátek dne.

Všichni už byli venku a byli v bazénu. Jediná já zůstala uvnitř sice v plavkách, ale obalená ručníkem. Já se sama za sebe styděla, nehledě na to, že tu bylo tak moc...kluků...

„Cadence?...Cadence?" zaslechla jsem volat Natashu moje jméno a já urychleně začala couvat od prosklenýho vchodu na balkón, kde byl postavený bazén. Já se nechtěla ukazovat. Ať mi to nedělá ještě těžší...

Schovala jsem se k barovému stolu a skrčila se za ním. Zaslechla jsem kroky, protože sem vyběhla Natasha. Opatrně jsem nahlédla za roh baru a skutečně ji uviděla. S hrůzou v očích jsem hlavu zatáhla zpět a čekala, až odejde.

Posel temnoty • Avengers [1] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat