Problems ✔

*7*

,,Tak to je....." neměla jsem slov. Právě mi řekl že jsem člověk na kterém mu nejvíc zaleží spolu s jeho matkou, a navíc, já mít tenhle sen každý den tak asi skočím ze skály, nevydržela bych ten nátlak, je to horší než horor, popisoval to tak jako kdyby ty pocity každou noc co spí zažíval.,,Proto nechci spát, kdybych usl, byl bych tam znovu, znovu v tom lese, bezmocně sedící vedle mé matky."

,,Adriene, neboj se, to bude zase v pohodě."

,,Ne Mari, nebude, ale teď už to nebudeme řešit co ty na to?"

,,Ehm, dobře." Co tak najednou? Taková otočka....Nejdřív mi to chce říct dopodrobna a najednou už to nechce řešit....Někdy ho vážně nechápu!

,,Vrátíme se?" Přikývla jsem, proč to najednou nechce rešit? A proč tak zvážněl?

***

Celou cestu jsme oba mlčeli, Adrien se na mě ani nepodíval, koukal do země. Když jsme došli do kempu, řekl mi jen že půjde za Ninem a ostatními, byla tam i třída, Alya, Nino, Kim, Max, Ivan, Lila, Juleka, Rose, Nathaniel, Mylen, Sabrina, Chloe....Ta mrcha je tu taky, přijela asi před půl hodinou. Měla nějaké vyřizování s 'tatíčkem'. Vůbec by sem nejspíš nejela, ale když slyšela že jede i Adrien, okamžitě tu musela být. Šla jsem směrem k chatce když se zamnou odněkud vynořila Chloe. Vrazila do mě, shodila mě na zem a začala se smát. Nejradši bych ji seřvala, a dala fakcu. Ale nemůžu, moji rodiče jsou jen pekaři, zatím co Chloe má tátu starostu....Tvrdě jsem dopadla na zem, otočila jsem se na Chloe a hleděla ji do těch pobavených očí. Spadla jsem na svojí 'rozervanou' ruku, byla to strašná bolest, do očí se mi hrnuly slzy.,,Ale né! Dupain-Cheng bude brečet?" začala se smát nahlas, já...já prostě nemůžu!,,Ty krávo blbá! Co si o sobě myslíš?!" Chloe se usmála, neobvyklé, teď už by se naštvala a volala tátovy..

,,Copak, copak? Ty jsi se naštvala? To abych se začala bát." ušklíbla se a odešla.,,K sakru! Nenávidím jí!" začala jsem nadávat, už jsem začínala mít pocit že mi zase teče krev. Rozvázala jsem obvaz, opravdu, zase mi tekla. Rychle jsem došla na chatku, zamkla dveře a našla lékarničku, vedle mě se obnevila Tikki.,,Mari, to vážně není dobré, máš to dost hluboké. Měla by si k doktorovi."

,,Jo, a co mu mám říct? Dobrý den, mám na ruce velkou a hlubokou ránu, protože mi padouch vrazil kus skla do ruky...Víte, jsem beruška, zachraňuji Paříž, a můj parťák kocour se vypařil, tak byl padouch trochu v přesile."

,,Tak tohle vážně ne, ale co budeš dělat?"

,,Nechám to....Zahojí se to samo."

,,O tom pochybuju. Měla by jsi odpočívat."

,,To je pravda, jdu si lehnout." Lehla jsem si na gauč, a pustila si zprávy na mobilu, mého zranění si všimli novináři...To by mohl být problém, Adrien by mohl zjistit že mám stejné zranění jako beruška.

***

,,Kočko? Jsi tu?!" zavolala na mě Alya přes dveře chatky. Rychle jsem se zvedla, schovala mobil do mých věcí, oblékla si mikinu, abych zakrila mojí ruku obmotanou kapesníky na smrkání.,,A-ano jsem tu." odemkla jsem dveře.,,Proč se tu zamykáš?"

,,J-já?! Já a-n-ni nevím."

,,Hm, fajn, aspoň nekoktej, nejsem Adrien." ušklíbla se a něco začala hledat ve skříni.,,Ale prosím tě, už před ním nekoktám, teda asi..."

,,Jo, a když už jsme u Adriena, ptal se kde jsi. Moc se o to teda nezajímal, jen se zeptal. Já mu odpověděla že asi na chtce a on mě ignoroval, je divnej."

,,Hmm.." o Adrienovi nechci mluvit...Obzvlášť né po tom co udělal. Nejdřív se mi svěřil s problémy, a pak dělal jako by mě neznal.

,,Co se děje? Jste oba divný. Jako by ste se spolu nechtěli bavit."

,,Já nevím, teď dělá že mě nezná.."

,,Aha, neboj, zítra s ním promluvím, uvidíme co mi řekne. Ale teď už jdi spát."

,,Díky Alyo."

,,Nemáš zač." usmála se.

***

,,Ty Adriene?"

,,Hm?"

,,Proč se s Marinette nebavíš?"

,,Hele Alyo, jestli jsi se mě přišla vyptávat na věci okolo Marinette, tak promiň, ale nebudu se o tom s tebou bavit.."

,,Proč ten podrážďený tón?"

,,Už jsem řekl! Nebudu se s tebou o tom bavit!"

,,Adriene! Už se prober! Chováš se jak malej harant! Řekni mi to!"

,,Fajn.."

,,No, já poslouchám."

,,Dobře, ale nesmíš jí to říct."

,,Ok."

,,Nechci jí být nablízku. Když jsem blízko ní, stále na ní myslím, mám pocit že jsem se do ní zamiloval, a to já nechci...Čemu se tak blbě směješ Alyo?!"

,,Tobě....Ty se bojíš lásky?"

,,Nebojím se lásky, já se do Marinette jen nechci zamilovat!"

,,A proč?"

,,Vadí mi to...To je celé, nechci milovat nikoho..."

,,Hm...."