Shipper | Johnlock ff

I.

,,Já myslel, že to zvládnete sami." ozval se povědomý hlas.

,,Zvládnout co?" otočil se Sherlock k východu z bazénu.

,,Jim Moriarty, těší mě." řekl Jim vysokým hlasem a s obrovským úsměvem na tváři. Pomalým, leč sebejistým krokem se blížil k Sherlockovi, který vytáhl z kapsy zbraň.

,,Potěšení na mé straně." řekl nerudně Sherlock a snažil se zklidnit ruku se zbraní, kterou mířil na Moriartyho.

,,Jsem neozbrojený, schovej to Sherlocku." 

,,Neozbrojený? Tak mi řekni, co mi brání tě teď hned zastřelit?" 

Z kabinky na druhé straně bazénu vyšel John. Byl ověšený trhavinami, které by stačily na zdemolování paneláku. Jimův pohled zamířil přímo na na něj a s obrovskou radostí v očích se začal smát.

,,Asi tohle. Sherlocku, když mě zastřelíš, John udělá bum. Já nemám spoušť k té trhavině, takže radši nic nezkoušej jinak bude toho chlapa co jí má, svrbět prst." Moriarty si to náramně užíval, zatímco Sherlockovi hlavou prolétaly nápady jak ho zastavit.

,,Jde-jde ti o tohle viď? Mám je, na vem si je." Sherlock ze své kapsy vytáhl flash disk s raketovými plány.

Moriarty se s vážným výrazem přiblížil k Sherlockovi, který na něj i přes upozornění stále mířil pistolí. Plány mu vyškubl z ruky a otočil se k němu zády.

,,Tohle? Nuda!" plány ho nezajímaly a tak je s teatrálním výrazem ve tváři hodil do bazénu. 

,,Dobře co chceš?" zakřičel na něj značně nervózní John z druhého konce bazénu.

,,Doktore buďte trpělivý!" otočil se zpět na Sherlocka.Stoupl si k němu tak, že se téměř dotýkali a zašeptal mu do ucha: ,,Nechceš si svého přítele uklidnit?"

Sherlockovi bylo Moriartyho zacházení s ním a s Johnem velmi nepříjemné, ale nevěděl jak se z té situace dostat.

,,Co po mě tedy chceš?" řekl Sherlock co nejklidnějším hlasem.

Moriarty zase udělal pár kroků zpět a odpověděl mu hlasitým a hravým hlasem.

,,Ale né. Vždy to není jen o tobě Sherlocku. Vždy ne. Víš, já jsem tvůj velký fanoušek..." Moriartyho pohled jemně sjížděl na Johna, který vyhrocenou situaci už chtěl mít za sebou. Moriarty pokračoval v chůzi bez jediného slova, až došel k Johnovi. Vzal ho levou rukou za ruku, tak jak se drží páry, měli propletené prsty a John již absolutně ztrácel přehled o tom co se právě děje.
Jim pozvedl jejich ruce do výšky srdce a pravou rukou uchopil jejich spojené dlaně.

,,Velký fanoušek. Něco ti ale chybí Sherlocku."

Sherlock stále nechápal směr, kterým se konverzace odebírala a uchopil zbraň oběma rukama.

,,Dobře už mě tohle nebaví... Zahoď tu pistoli! Okamžitě!" zařval hrubým hlasem Moriarty. 
,,Myslím to vážně! Nechceš mít přeci doktora na kousky."

,,Ne to vážně nechci, ale ty bys na tom nebyl o moc lépe." nezdráhavě opáčil Sherlock.

,,Obětujete se kvůli mně? Tedy lépe řečeno kvůli mé smrti? Jak šlechetné. Ale takhle by to nedopadlo dobře, někdo na vás musí dávat pozor." 

John se sarkasticky zasmál, ale z jeho hlasu byly stále slyšet obavy: ,,Vážně? Dávat pozor? Proč mám tedy na sobě navlečenou bombu!"

,,Dobře, dobře. Abych to dopověděl," pustil Johnovu ruku a namířil k východu z bazénu, ,,jsem velký fanoušek a prostě vás dva zabít nemůžu. Připravil bych se o tolik srandy."