Erwin s Jamesem se často setkávali ve vlastním doupěti - D&D (Dungeons and Dragons), jedna z prvních RPG her, která vlastně ani nebyla počítačovou hrou. Je to hra, kterou hrajete se svými přáteli, jeden z nich je vypravěč, co vám říká prostředí, příběh, náhody, počasí, looty a bossy. Vy máte hrdinu, kterého ovládáte a říkáte mu, co má opravdu dělat. Takhle jste se dostali k hodinám a hodinám zábavy i úniku od světa.
Jejich D&D doupě byl obyčejný pokoj v New Yorku v bytu Oliverových. Právě zde se setkávali ještě s Patrickem, programátorem, co toho už měl pár za sebou. Tito tři kluci nahráli tolik na D&D, že právě zde vytvořili jednu z jejich první úspěšnějších her.
Cituji z jeho hry: "D&D byl primitivní, avšak účinný způsob, jak se sblížit s lidmi kolem sebe a prožít nezapomenutelné zážitky s nimi. Třeba ten drak byl monumentální!" (Erwinova bible, strana 124 odstavec 5, zároveň ve questu Hon na draka)
Erwin Oliver byl však poměrně znuděný tím černobílým tónem světa kolem něj. Proto mu o pár měsíců později vstoupila do života Suzanna, žena, které říkával Arya. Budu psát dále Arya, toto má být kniha o Undergroundu, takže budu muset následovat jeho svět i ideologii.
Arya byla poměrně chudá holka s velmi, velmi bujnou fantazii, což se projevilo na jejich hře, Bard. Měla velmi mohutný vliv na jejich prvotinu, protože její osobnost byla sympatická mnoha lidem. Byla v určitých chvílích velmi roztomilá, dokázala být milá i hodná (některé zdroje uvádí, že Erwin byl pak velmi šťastný. O Arye Erwin moc nemluvil, nikdo neví proč.)
Právě díky ní udělal Erwin s Patrickem a Jamesem maličký easter egg, který se jmenoval Elfka Arya.
Bard byla jednoduchá hra. Mysleli jste, že to bude neskutečně propracovaná hra jako Underground? Jako GTA V? Mýlite se. Je to RPG hra na vzory Final Fantasy. Právě díky tomu se stala terčem kritiky i obdivu.
Bard obsahovala velmi temný příběh o člověku, který ztratil téměř vše a náhle se dostane do fantasy světa, kde později najde přátele i nepřátele. Ke úplnému konci pak stane proti bossovi. Když ho porazí, zemře celá dimenze i s ním. Jak se rozhodnete v tomto dilematu, je už na vás. Hra také obsahovala fascinující scenérie typu Journey, díky tomu sbírala jedno ocenění za druhým.
Bard také obsahovala jeden velmi speciální konec, kde se pak hlavní protagonista probudí v posteli a řekne si, že to byl docela nanic sen. Některé zpravodajské servery shledaly toto za velmi originální a vtipné.
Erwin vzpomíná, že programovali jen na jednom stařičkém Apple II, takže jeden vždy programoval (obvykle Patrick, ale někdy se k tomu taky dostal James) a ostatní kreslili různé návrhy na grafiku nebo vyprávěli, jaký by měl být příběh.
Byla to velmi úspěšná hra. Chápu, že to už několikrát opakuji, ale slovo 'úspěšná' je už synonymum pro Erwinovy hry.
Vydávání hry v té době činilo problém. Byli velmi malé studio, (domluvili se, že se budou jmenovat RedGames, proč, to přesně nikdo neví. Jsou spekulace, že to bylo díky Patrickovi, který měl lehkou barvoslepost a neviděl červené odstíny barvy.) které nikdo neznal, takže velká studia jako Nintedo nebo Sony by okamžitě odmítlo návrh na publikaci jejich díla.
James později po vydání řekl, že jejich první hra stála na pultech nejbližší trafiky. Znal odtamtud příjemného pána, co jim to dovolil. Potom ta trafika se už stala zvučným jménem pro společnost RedGames.
Arya se starala o cover hry, James s Erwin balili a Patrick vypaloval cédéčka. Celkem udělali 50 kopií hry, které však dva měsíce prášily na pultech trafiky.
Opravdu, dva měsíce se nic nedělo. Lidé míjeli hru, nikdo se na ní ani nekoukal. I přes to, že stála necelý dolar. Skupina nadšenců tak pomalu zapomínala na hru.
Jenže po dvou měsících se Bard stalo velmi nedostatkové zboží. RedGames sbíralo velice úspěšné hodnocení a tak se hra stala terčem nelegálních kopií hry. Protože proč? Protože RedGames prostě a jednoduše nestíhalo dodávat potřebné zboží.
A tohle byl pouze počátek velmi úspěšné historie RedGames, která také směřovala k vzniku nejhranější hry na světě, Underground.
YOU ARE READING
Game (CZ)
Science Fiction"Pamatuju si přesně tu chvíli, kdy mi do emailu došlo varování. To silně známé pípnutí - přesně takové, jaké jste slýchali na stařičkých konzolích - Atari, Taito, Nintedo a Sega, když jste vzali nějaký bod nebo zabili nepřítele. Pamatuju si přesně t...
