Caroline
Jeli jsme docela krátkou dobu a už jsme se ocitli před mojí školou. ,,Děkuji za odvoz."usmála jsem se na Cama, který mi opakovaně otevřel dveře.,, Počkej vezmu ti tu krabici. Vždyť ji ani neuneseš."řekl a vzal krabici z kufru.,,Děkuji."znova jsem se na něj usmála.,,Neděkuj pořád. Kdybych to nechtěl dělat. Nedělám to."vysvětlil a šel se mnou do školy. Všichni na mě zírali, protože jsem nešla sama, jako každý předešlý den.,,Proč na nás všichni tak zírají?"šeptl mi u mojí skříňky Cam do ucha.,,Není obvyklý u mě někoho vidět. Skoro s nikým se tu nebaví."řekla jsem a odemkla skříňku.,,Tak to si budou muset zvyknout."zasmál se a dál krabici dovnitř. Jen jsem na něj nechápavě koukla.,,Neřeš to. V kolik končíš?"zeptal se a koukl se mě přes rameno. Na něco koukal, ale já tomu nevěnovala pozornost.,,Mm......Myslím že ve tři."řekla jsem zamyšleně.,,Dobře po škole tě přijedu vyzvednou. Měj se."řekl a políbil mě na čelo. Vůbec jsem nechápala proč to udělal. Až když jsem se otočila. Za mnou stala ta největší kropenatka naší školy. Nansy. Byla....Tedy stále je namyšlená, tupá a bůh ví co ještě.
Rychlé jsem zabouchla dvířka od skříňky a šla do třídy. Sedla jsem si na moje oblíbené místo v poslední lavici u okna a na stůl si hodila všechny věci.,,Teresine. Prej si se voslintávala na chodbě s Dallasem."řekl někdo když jsem koukala do mobilu. Byl to Danny. Ani jsem se nesnažila odpovědět a ukázala jsem na něj fakáče.,,Ale ale. Poslední dobou si se nějak rozjela. Ale odpověz mi Xenie. Co ty a Dallas?"řekl sedl si na židli přede mnou.,,Zaprvé mi neříkej Xenie a za druhé ti do toho nic není. Já můžu mít co chci s kým chci."řekla jsem podrážděně a svůj pohled opět odvrátila na mobil.,,Mě je to vcelku jedno, ale myslím, že ti Nansy vyškrábe oči."kývl hlavou k místu, kde seděla kropenatka.,,Mě je úplně jedno co si tahle pinda myslí. Jestli vůbec si něco myslí."řekla jsem a ironicky se zasmála.,,Možná že jsem se v tobě zmílil. Asi nebudeš tak k zahození. Myslím s povahou. Postavu už jsme řešili."řekl a mrknul na mě.,,Hele jestli si myslíš, že ihned zapomenu na to co bylo a skočim ti okolo krku. Tak si pěkně naivní."zasmála jsem se a vyšla mobil.,,Neříkám, že bys měla zapomenout, ale mohla by ses začít bavit se mnou, nebo s klukama. "kývl hlavou k jeho bandě.,,Hele nejde to tak rychle jak si myslíš."koukla jsem se mu do očí, když zrovna zazvonilo.,,Vydrž."řekl a odběhl k svoji lavici. Nesledovala jsem ho, takže nemůžu posoudit, co tam dělal.
YOU ARE READING
said to be strong
FanfictionNormální chat mezi náhodnými lidmi Zřejmě omylem..... nedopatřením....... Jo lidi tak to povídejte jiným.