Krvavá ukolébevka

Kapitola 1.

    Bylo zrovna po setmění, když mladá dívka s dlouhými tmavými vlasy a pronikavě modrýma očima, odcházela z práce k sobě domů. Během cesty přemýšlela, co by mohla tento víkend dělat. Přece jen práce v nemocnici je náročná a prakticky tam skoro bydlíte. Nyní se jí naskytl po dlouhé době volný celý víkend. Mimo to, tento víkend by měla oslavit svoje pětadvacáté narozeniny.
    Procházela ulicemi zahalenými do tmy. Sem tam jí kousíček cesty prosvítila pouliční lampa.
    Nikdy se nebála chodit po tmě domů. Ale dnes to bylo jiné. Sžíral jí divný pocit, jakoby ji někdo sledoval. Nenápadně se pořád ohlížela za sebe, ale bylo jí to k ničemu. Nikoho za sebou nezahlédla. Jen zrychlila svůj krok a její dech se také zrychlil. Pocit pronásledování byl stále silnější a adrenalin v těle stoupal. Znovu se ohlédla za sebe. Z jejího hrdla se vydral ven pronikavý výkřik.
    ,,Pro boha, Dario, to jsem jen já," usmála se na ni od ucha k uchu její nejlepší blonďatá kamarádka s výrazně zelenýma očima.
    ,,Vyděsila si mě k smrti, Mirelo," chytila se za hruď a pořádně se nadechla. Pořád však dýchala zrychleně, jak byla v šoku. Podívala se kolem sebe, jestli ji náhodou někdo z kolemjdoucích neviděl.
    ,,Omlouvám se. To jsem chtěla," zasmála se: ,,co děláš tento víkend?" chytila Dariu kolem ramen a donutila ji, aby se na ni podívala.
    ,,Dali mi konečně volno v nemocnici, tak jsem myslela, že bych si mohla odpočinout a zajisté oslavit s vámi moje narozeniny," povzdechla si a vymanila se z jejího sevření.
    ,,Tohle přesně jsem chtěla slyšet," smála se Mirela od ucha k uchu.
    ,,Opravdu?" řekla sarkasticky a nadzvedla jedno obočí nevěřícně. Popravdě by byla radši zalezlá doma ve své posteli a koukala na seriály nebo četla knihu.
    ,,No tak. Bude sranda. Budu tam já, ty a můj přítel Joel," řekla nadšeně a do toho tleskla rukama u svého obličeje. "Navíc, vím že ty tohle nemáš moc ráda, ale pro jednou by si to mohla překousnout. Ještě k tomu máš krásný půlkulatiny," její hlas se zvyšoval nadšením.
    ,,No, přesvědčila jsi mě," nakonec se usmála taky. Nemohla říct své nejlepší kamarádce ne. Navíc, měla oba dva ráda.
    ,,Takže co kdybychom zítra zašli do baru a oslavili jsme to?" pustila ji a zatleskala.
    ,,Fajn," přikývla, aby měla od Mireli pro dnešek pokoj. Věděla, že nemá cenu ji odmlouvat nebo navrhovat něco jiného, protože se jí vždycky podařilo každého na všechno ukecat. Její kamarádka na tohle měla velký talent.
    ,,Dobře. Zítra v sedm večer tě s Joelem vyzvedneme," rozloučila se s ní Mirela a odcházela znovu svým směrem. Daria se jen zamračila a dala se znovu na cestu.
    ,,Bezva, takže oslavu narozenin mám naplánovanou," přemýšlela po cestě domů, "aspoň nemusím nic vymýšlet," pousmála se.

    Jakmile dorazila ke dveřím, ještě jednou se ohlédla za sebe, ale nikdo tam nebyl. Nemohla se toho sžíravého pocitu zbavit. Rychle vešla do domu a zamkla se. Vyběhla rychle do koupelny a pustila na sebe horkou sprchu. Nechala na sebe dopadat kapky vody. Zavřela oči a představovala si, co by se asi stalo, kdyby jí opravdu někdo sledoval až domů. Co kdyby to byl velmi pohledný a přitažlivý muž? Její ruce začaly sjíždět po jejím těle lehce od ramen přes poprsí dolů k jejím bokům. Vnímala každou kapku teplé vody na svém těle, které stékaly dolů po jejich křivkách. Co kdyby ten přitažlivý muž vešel teď k ní do koupelny, svlékl se a vstoupil k ní neslyšně do sprchy? Začala si představovat, jaké by mohl mít tělo. Bylo pevné s jemně vyrýsovanými svaly. Představovala si, jak k ní pomalu přistoupil nahý a jeho hruď přitiskl na její rozpálená záda horkou vodu. Její představivost běžela na plné obrátky a nepřestávala. Rukama přešla z boků k vnitřní straně svých stehen. Jedna její ruka zamířila zpět pomalým pohybem nahoru. Polštářky prstů si hladila svoji kůži na břiše. Pokračovala výš přes hrudník k jejímu poprsí. Jakmile se chytila za jedno své ňadro a mezi prsty uchopila svoji bradavku, představovala, jakoby si, jakoby jí to udělal onen záhadný muž. Stiskla pevněji bradavku mezi svými prsty a štípla do ni. Její druhá ruka, kterou měla v klíně, ji představovala mužskou chloubu, jak se prvně jen otírá o povrch jejího nejcitlivějšího místa. Muž jí v její mysli přirazil ke studeným kachličkám ve sprše a vnikl do ní bez jakéhokoli varování. Její dva prsty se zanořily do jejího nitra a dlaní si masírovala klitoris. Rukou na hrudi si hrála se svou jednou bradavkou. Sem tam se do ní štípla a ta ji víc zcitlivěla. Vytáhla prsty ze svého nitra a začala se soustředit jen na její klitoris, který už začal být hodně citlivý. Její prsty hledaly to správné místo k jeho masírování. Už se slyšela jak zakňučela frustrací z nedočkavosti k vyvrcholení. Přidala na tempu. Její prsty kolem kroužily rychleji. Konečně začala pociťovat onen pocit, kdy se její svaly začaly uvolňovat. Soustředila se přesně na ten bod, který jí pomáhal k vyvrcholení. Najednou se její svaly napnuly a z jejích úst se dostal ven tichý sten. Pocítila to nádherné uvolnění orgasmu. Musela se sama pro sebe pousmát a ono imaginárního muže vyhnala ze své mysli. Vypla sprchu, osušila se a ve svém pyžamu se posadila v obýváku na pohovku. Začala přemýšlet o své oslavě narozenin s Mirelou a Joelem. Měla takovou představu, že se opije a půjde zase zpátky domů. Možná si najde konečně zábavu na jednu noc, nebo dokonce snad konečně vztah. Stejně většinu času, i když si s Mayou a Joshem rozuměla, tak se tam ti dva budou plazit po sobě. Navíc, který kluk by o ni zavadil pohledem? Je to jen obyčejná dívka, co pracuje jako doktorka. ,,Nejspíš umřu jako stará panna se třiceti kočkama," usmála se nad tou představou, ale hned ji úsměv opadl, protože nejspíš měla pravdu. Ještě nikdy neměla vážnou známost, se kterou by to dotáhla až do postele, protože se spíš většinu času věnovala studiu, aby si splnila svůj sen. ,,Dneska bych si měla dát slib. Pokud najdu, nějaký dobrý úlovek, tak s ním půjdu. Nechci takhle skončit," zaťala ruku v pěst a v jejích očích se objevily odvážné plamínky.
    Její oči zamířily ke konferenčnímu stolku, který měla vedle pohovky. Na fotce byla ona s jejími rodiči. Byla jedináček. Fotografie byla dvacet let stará. Bylo jí na ní pět let. Začala vzpomínat na tu jednu osudnou noc, kdy o svoje rodiče přišla.