Punčocha za oknem

1K 71 11
                                    

Ha! Kdo si už začínal myslet, že jsem na vás zapomněla s kapitolou?? Kdo, přiznejte se! :P

Kdepák, dnešek je váš šťastný den. Zítřejší tak samo... co bude ve středu, to je ve hvězdách, aneb kdo ví, jak to budu stíhat... při nejhorším dostanete alespoň double drabble. :P

Ráda bych ale všem chtěla poděkovat, jsem překvapená kolik ohlasů mám... a moc mě to těší. Díky!! :) 

Už nebudu zdržovat a nechám vás číst, nebo mě Jasane vykostí. :D 

~ ~ * ~ ~

5. prosinec


„Který tupec vystrčil tu zatracenou ponožku za okno?" ozval se podrážděný hlas Luciuse Malfoye skrz celý dům. „Když už, tak má vyset nad krbem, ne venku!"

Hermiona si povzdechla a promnula si kořen nosu, než se vydala najít Dracova otce. Díky bohu se rozhodla využít jen jedno okno v salónku a ne hned několik v různých částech domu, protože by se tak její hledání značně zkomplikovalo.

Našla ho, jak postává u okna, v pravačce drží sklenku a v druhé ruce hůlku.

Zlehka si odkašlala, aby připoutala jeho pozornost.

„Samozřejmě, kdo jiný by to mohl být!" pronesl jen, co se otočil a pohlédl na ní.

„Luciusi, mohl byste se prosím uklidnit?"

Malfoy si pouze odfrknul a zavrtěl hlavou. Jejich vztah byl složitý – i přesto, že se vyrovnal s faktem, koho si jeho jediný syn přivedl domů, stále tu mezi nimi panovaly nevyřčené újmy z minulosti. Možná měl Hermionu svým způsobem rád – respektoval ji – ale i tak rád ukazoval, kdo je pánem domu a kdo téměř nezvaným hostem.

„Je to součástí Evropských zvyků."

„Nepovídej."

Zhluboka se nadechla a zavřela oči. Hlavně nesměla vybouchnout. Lucius nebyl Draco, mohlo by to vyvrcholit v kouzelnický souboj... A Narcissa by zřejmě neocenila, kdyby s ním prorazila zdobené okno. Pousmála se nad tou představou a poté znovu pohlédla na vysokého aristokrata.

„Oni nenechávají punčochy na krbové římse, ale za oknem, aby do nich mohl Mikuláš nadělit dárky," na okamžik se odmlčela. „Teda, pokud byly hodné."

„Mikuláš?"

„Ano. Uctívají ho převážně v celé Evropě, jen jejich zvyky se trochu odlišují," přikývla horlivě, v domněnce, že Lucius prahne po informacích. „Svatý Mikuláš často obchází s anděli a čerty a...--"

„Jak zajímavé..." poznamenal mezitím, co se protáhl kolem Hermiony a zanechal ji tak samotnou v salónku.

„Ten hulvát!" zavrčela si pro sebe, než svraštila obočí a otočila se. Ona se jen tak nevzdá! Hůlku přiložila k hrdlu, aby zesílila svůj hlas. „Ráda bych vás vzala na výlet, mohli bychom se prosím sejít v hale?"

Lucius, stojící jen pár kroků od ní, se přikrčil a zacpal si uši. „Ženská šílená, do háje s nějakým výletem...--"

„Och, jak vzrušující, neplánovaný výlet!" ozvalo se patra a vzápětí se na schodech objevila Narcissa, rychle upravující svůj oděv za pomocí hůlky. Sotva ušla dva krůčky a už měla perfektní teplý kožíšek a vlasy vyčesané do tuhého drdolu.

„Ach ano," vzhlédl její manžel a pousmál se. Ta tam byla jeho nechuť k cestování, náhle by byl ochotný se vydat kamkoliv. „Není to báječné?"

24 dníWhere stories live. Discover now