Upřímně, sama nevim kolik jsem měla českých babiček (chův) Moje máma je střídali každý měsíc. A kdo by ne, 3 z 5 kouřili cigarety nebo pili alkohol. Je dost obtížné najít super chůvu.
Proč nás rodiče posílali k chůvám?
To protože, to u nás chodí jinak. Ženy nejsou doma 3 roky aby hlídali děti.
To by moc unavili svého manžela v práci. Kvůli práci nás k chůvě posílali dokud nám nebylo 3 (školka). (U nás Žena a Muž spolupracují, né odděleně - to později v jiných částí napíšu).
Školka
Ze školky mám asi ty nejhorší vzpomínky. Vietnamský malý děti (kluci) jsou frajeři. Ale holky jsou jiný. Já se s nikým nekamarádila to protože mi všichni říkali Čing Čong, Ting Ťong.
Jako vážně?.. Co kdybych roztáhla svoje oči prstama a říkala: ,,Jsem Běloch" hhhhh.
To je úúplně ta stejná věc.
Samozřejmě, že jsem si později našla kamarády.
Někteří se mnou chodili i na základku.
YOU ARE READING
Vietnam Life. × CZ
Non-FictionMůj život jako Vietnamec. Tady se o nás můžeš něco navíc dozvědět.
