Drž se ode mě dál !

Útěk

"Nemám rakovinu. Pane bože já jsem vyléčená." Běželo mi hlavou, když přišel další den doktor, aby mi mojí teorii potvrdil.

Nejdřív jsem ale musela na dlouhý vyšetření, kde kolem mě opět běhali doktoři v ochranných oblecích a plynových maskách.

"Máte nějaký problém?" okřikla jsem ženu ve středním věku, která mi odebírala krev a snažila se mě co nejméně dotýkat, jako kdybych byla nějaký odpad. "Ne ne.." vyděšeně se na mě podívala a odběhla pryč. Naštvaně jsem si odfrkla a stáhla si rukáv bílé noční košile.

****

Byla jsem zpátky ve svém vězení. Ležela jsem na posteli a přemýšlela. Na jednu stranu jsem byla štěstím bez sebe, že už je konec zvracení, probdělých nocí, píchání v plicích při každé fyzické námaze a neustálé léčbě, kde mi říkali, že mám 30% naději na uzdravení.

Jenže teď nebyl čas na to se radovat. Stejně mě dříve, či později Šéf někam odklidí, jak mi sám řekl.

Musím pryč. Musím vidět svojí rodinu. Už jsem tady strávila moc času. Zbývají mi dva dny, než přijde Šéf.

V ten den už tady nebudu..

Ahoooj. Tak je tu další díl a snad se vám moje knížka líbí :). Možná jste si všimli kratších kapitol, ale je to schválně kvůli navození napětí. Takže nebojte, další díly tu budou coby dup. :D