Love, Niall [Niall Horan, CZ]

4. Chapter: The Conversation

Bodyguard mě zavedl do velmi malého pokoje v zadní části arény.

„Pan Horan se s vámi brzy setká „ řekl bodyguard

Neměla jsem šanci odpovědět předtím, než odešel. Podíval jsem se kolem, vše, co bylo v místnosti byl starý gauč, který byl rozlámaný a roztrhaný, velké fotografie kluků, konferenční stolek, který vypadal nově, ve srovnání s pohovkou a dveřmi. Posadila jsem se na starý gauč a čekala, co Niall pravděpodobně bude ode mne chtít. Možná, že bodyguard vybral špatnou dívku. Niall pravděpodobně chtěl dívku, jenž, stála za mnou. Bude tak zklamaný, když uvidí, že to jsem já.

„Měla bych odejít..." Mé myšlenky byly odříznuty, když se otevřeli dveře.

"Ahoj?" řekl tiše irsky, ještě ani zcela nebyl v místnosti, když to řekl.
"Hej ...." reagovala jsem, můj hlas zněl nerovnoměrně. Vstoupí, myslím, že nejsem jediná, kdo nerovnoměrně dýchal.

„Um, jsem Niall, ale myslím si, že to víš, protože jsi při koncertě seděla v první řadě." Usmál se. Měl velmi krásný úsměv a myslím si, že všechno uvnitř mého těla momentálně umřelo.

„Haha, ano, jsem Emily, Emily Parker." Trochu jsem se usmála, ne úplně, i když jsem umírala a byla velmi vystrašená.

„Pravděpodobně přemýšlíš, proč jsem poslal bodyguarda, aby tě zatáhl zpátky, že?" Niall se podíval na zem.

„Ano, popravdě nevím, co bys ode mne mohl chtít."

Došlo k mírné pauze, předtím, než začal znovu mluvit.

„Nebudu se vyhýbat tématu. Nechtěla bys jít se mnou ven?"

Přísahám, že moje srdce zemřelo a vrátilo se k životu, když mi to řekl. Niall Horan. Chce jít se mnou, ven. Ne s dívkou, která seděla za mnou. Chce jít na rande se mnou!

„Ano!" řekla jsem vzrušeně.

„Super! Ve městě budu pouze několik dní, takže nebude ti vadit, pokud to bude zítra?"

„Ne! Vůbec ne!" Ne dívce jako já, která nemá žádné plány...

„Skvěle, mohu dostat tvou adresu, abych vědět, kde tě mám vyzvednout?" Vytáhne tužku a kus papíru a ze zadní kapsy a podá mi je. Dolů mu napíšu mou adresu.

„Děkuji" řekne, když mu podám všechno zpět.

„Uvidíme se zítra. Bodyguard tě vezme zpátky, ne, já tě vezmu zpátky za tvou kamarádkou. Čeká venku, že?"

„Ano, jestliže jí to bodyguard řekl?"

„To se vsaď." Šli jsme zpátky, bylo to kousek a opravdu jsme si mnoho věcí neřekli.

„Děkuji ti Nialle." Řeknu, když znovu Dani uvidím.

„Žádný problém. Uvidíme se zítra." Otočil se a šel zpátky. Když je z doslechu, Dani začne poskakovat jako idiot.

„O můj bože! Emily" Co se stalo? Řekni mi všechno, rychle, rychle!"

„Řeknu ti to v autě"

Všechno jsem jí vysvětlila. Z toho, jak vypadala, mluvila na stejný způsob. Netřeba dodávat, že na sedadle spolujezdce bylo hodně křiku. Když jsem se dostala zpátky domů, vysvětlila jsem stejnou věc svým rodičům.