Comic Girl - POZASTAVENO -

4.kapitola

,,Pitomej budík," vypnula jsem ten řinčící krám a posadila se na posteli.

Oliver byl s radostným pištěním na nohou. ,,Je to tady," 

Plácla jsem sebou zpět do postele. ,,Můžeš mi vysvětlit kde bereš tu věčnou pozitivitu a elán do života? Možná, že bych si tam taky pro trochu zašla." 

Oliver otevřel s úsměvem pusu. 

,,Nebo víš co?" protáhla jsem se. ,,Mlč radši." 

Oliver se zastavil při svlékání pyžama.

,,Co ti přelítlo přes nos?" rozhodil rukama. ,,Své dny ještě mít nemáš,koukal jsem se do kalendáře." 

,,Ty mi sleduješ můj menstruační cyklus?" hleděla jsem na něj s šokovaným úsměvem. 

,,Potřebuju vědět, kdy mám počítat s tím, že budeš nenažraná a nekonečně nasraná." 

,,Aha, tak proto máš ve skříňce vždy čokoládu." poplácala jsem ho po hlavě jak psa. ,,Hodnej Olie, panička ti dá snídani. Hele," 

Sjela jsem ho překvapeným pohledem. ,,Ty jsi posiloval?" 

,,No," zaculil se Oli. ,,Občas si zajdu zacvičit, nebo zahrát tennis s Austinem." 

,,Cože? Kdy?" nechápala jsem a hodila pyžamo na postel. ,,Vždyť jsi dnem i nocí se mnou." 

,,Dnem i nocí ne." namítl. ,,To vyznělo perverzně." 

Došla mi má slova, podtržená tím, že jsem před svým -už skoro- nevlastním bratrem stála nahá. 

Musela jsem se začít smát. 

,,Podej mi věci." protočila jsem oči a natáhla si spodní prádlo, abych svého přítele nepohoršila. 

,,Silně pochybuju, že bych tě nějak pohoršila." zapla jsem si sukni v skládanou nad kolena.

,,Nemyslím si, že by něco hrozilo."přikývl.

,,Počkej," zarazila jsem ho. ,,To je ta košile s štěněčíma siluetama co jsi dostal ode mě minulý rok k Vánocům?" 

Oliver se kouknul. ,,Jo,proč?" 

,,Myslím, že vím co si na dnešní den obleču!" přehopkala jsem místnost ke skříni a začala z ní vyndávat potřebné kusy oblečení. 

,,Někdy když vidím tvoji sbírku oblečení co vypadaj jako když jsi je ukradla z 50.let, chci být holka. Že ty ses pro ty věci vrátila v čase?" 

,,Ano,půjčila jsem si stroj času, vzala mamce pár stovek dolarů a šla nakupovat." zasmála jsem se. ,,Jen mám prostě menší úchylku v módě 50.let. Byla nejlepší. Měla zakrýt mé nedostatky a zdůraznit mé přednosti." 

Nasoukala jsem se do košile se siluetou kočičích hlav a zasunula ji do sukně. Natáhla jsem si podkolenky a Oliver mi pomohl zapnout motýlka.

,,Vuala?" nastavila jsem modelingovou pózu. ,,Jak vypadáme?" 

,,Skvěle," zhodnotil Oliver sebe i mě. Slušelo mu to. (Jakožto vždy.) Košile s psími siluetami, šedý svetr, černé úzké džíny a k nim si pravděpodobně veme své oblíbené polobotky. 

,,Ksakru," zaklel. ,,Nestíháme!" 

Popadly jsme brašny a pospíchali z domu.

,,Kampak?" zastavil nás John.

,,Do školy?" vytáhl obočí pomalu ke stropu Olie.  ,,Kam by jsme asi jinam šli v pátek ráno?"

,,Hop," hodil nám každému jablko. ,,Vezmu Vás tam. Mám cestu kolem."