Ann spokojeně žije v New Yorské Avengers tower. Mrtvý hrdinové jsou již oplakáni a ona začala nový život. Sem tam se sice objeví nějaký padouch, ale není to nic, s čím by si Avengers neporadili.
Po porážce jednoho ze silnějších protivníků zabloudí A...
„Bucky, pozor!" uslyšel jsem odněkud. Z reflexu jsem se tedy ohlédl, abych zjistil, kdo mě volal. Tím jsem ovšem umožnil páru laserových paprsků, aby se ke mně dostaly blíž. Už jsem mohl padat z přistávací plochy Starkova toweru, kdyby se jim do cesty nepostavil světelný paprsek mé úžasné přítelkyně. Ann zasáhla v čas a zachránila mi život. Zase. Děkovně jsem na ni kývl. Ona se usmála a vrátila se zpět k jakési obří bublině napojené na počítač.
Ona a Stark ji vylepšovali, aby do ní mohli uvěznit našeho nynějšího protivníka-Hyperiona. Byl to jakýsi emzák ze vzdálené planety. Prý chtěl být pro tamější populaci hrdina a chránit je, ale místo toho jim tam nadělal spoustu problémů a tak ho vyhnali. No a teď se snaží pomoci Zemi a myslí si, že to Avengers jsou ti zlí. Prostě magor.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Stark ho chce zavřít do jakési bubliny a vystřelit zpět do vesmíru. Ann mu s tím pomáhá a sem tam pomůže nám. Vision ho honí po obloze a střílí po něm z toho kamene co má nad čelem, ale Hyperionovy se zatím vždy podařilo uhnout. Navíc on střílí lasery svýma očima, takže se v té hoňce střídají.
A já jsem tu tak nějak navíc. Jediné co můžu dělat, je střílet po něm z pistole, ale jeho pohyby jsou příliš prudké, takže vždy minu. Ani nevím, jestli si všiml, že po něm někdo střílí.
A to je vlastně všechno. Tohle zbylo z Avengers po Občanské válce superhrdinů-jak to v televizi nazvali. Agentka Romanoffová se před měsícem kamsi vytratila a už se neozvala. Podle Tonyho se vydala hledat Hulka. Sam a Clint odešli krátce po Stevově smrti. Pořád patří k Avengers, ale pomáhají jen někdy. U Clinta to chápu. Ten má rodinu, ale Sam... Naposledy jsem je viděl před dvěma týdnama v boji proti Taskmasterovi a jeho bandě poskoků. A Scott se od nás oddělil úplně. Že prý být Avengerem není nic pro něj.
„Tak co bude s tou bublinou?" křikl jsem na ty dva a rovnou k nim zamířil. Stark se na mě pobouřeně otočil a jeho pohled mluvil za vše. Já za to nemůžu. Věda a technika jednadvacátého století prostě není moje parketa. „To není bublina. Je to-," „Je mi fuk, co to je. Chci vědět, kdy to bude připravené k použití." Očividně jsem ho totálně vynervoval, takže odpovědět mi musela Ann. „Přenos dat je hotový z devadesáti čtyř procent."
Zabručel jsem poděkování a přistoupil k ní s tím, že jí políbím, ale Stark mě zastavil. „Jestli se políbíte přede mnou, nebude to Hyperion, kdo tě shodí z věže," zavrčel a dál bedlivě pozoroval počítač, který teď hlásil devadesát sedm.
Jeho varování jsem přešel bez jakékoliv poznámky. Za těch deset měsíců, co spolu s Ann chodíme už jsem si zvykl. Ovšem problém byl, že jsem nikdy nevěděl, kdy jen po starkovsku žertuje a kdy je toho opravdu schopný.
„Hotovo!" vykřikl a zaklapl masku na svém obleku. Ann vzlétla do vzduchu a druhá část plánu mohla začít. Měla našeho nezvaného hosta nějak dostat do té bubliny. Protestoval jsem, protože se o ni bojím, ale co si budeme nalhávat-ona je z nás jediná, kdo se mu se svými schopnostmi vyrovná.
Za těch deset měsíců co uplynulo od bojů ve Wakandě jsme se každý změnili, ale ona se změnila nejvíc. Pravidelný trénink schopností a návštěvy posilovny ji zlepšily výkonnost. Její postavu by jí mohl kde kdo závidět. Obarvila si vlasy. Teď je měla tmavě hnědé, skoro až černé. I její kostým se změnil. I my ostatní jsme se změnili, ale na ní to jde vidět nejvíc.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Zbytek boje už byl nuda. Hyperion možná byl silný, ale když se postavil proti Ann, zas o tolik silnější nebyl. Podařilo se ho vlákat do bubliny a už letěl. Nevím, proč to ti lidi dál zkouší. Vždyť už musejí vědět, že proti Avengers nemají šanci. Ať už se jedná o emzáka, chlápka co během pár sekund zkopíruje vše pohyby, nebo lidskou chobotnici. Hyperion byl pouze další z mnoha. A stejně jako ti před ním ani on nedokázal Avengers porazit.
******
„Kde je vůbec plukovník?" napadlo mě, když jsem si uvědomil, že jsem ho tu dnes vůbec neviděl. „Další mise v Pákistánu," odbyl mě Stark a zavřel za sebou dveře. „Co jdeš dělat?" zajímal jsem se, když jsem si všiml, že si bere počítač s sebou k baru. „Upravím ty data a pokusím se o další ''bublinu.'' Chtěl bych ji nějak zdokonalit," odpověděl mi a dál už si mě nevšímal.
Nechal jsem ho pracovat a zamířil za Ann. Už byla nejspíš ve svém pokoji. Vždy po nějakém boji nebo tréninku zamíří do sprchy. Nesnáší ten pach potu.
Zaklepal jsem na její dveře a čekal na odpověď. Ve sprše být ještě nemohla. Neslyšel jsem téct vodu.
„Dále," ozvalo se a já vstoupil. Na sobě měla stále svůj nový kostým a v ruce přichystané civilní oblečení. „Co potřebuješ?" zeptala se a unaveně se usmála. Poslední dobou toho moc nenaspí. Trápí jí noční můry.
„Jen jsem se chtěl ujistit, že jsi v pořádku," pokrčil jsem rameny.
„Jsem. Chystám se do sprchy," oznámila. „Vidím," kývl jsem.
„A ty půjdeš se mnou," mrkla na mě. Tak tohle se nedá odmítnout.
Ahoj. Vítám vás u pokračování :) Snad se vám to zatím líbí. Budu ráda za jakýkoliv koment :3 Kdo by nevěd co jsou víše zmínění-Hyperion a Taskmaster zač, tak se klidně ptejte :D
Btw u minulého příběhu jsem oznámila dvě nové postavy, záporáka a dvě postavy- jedna se objeví na začátku a hned zmizí a druhá až na konci. No tak tu ze začátku už si můžete škrtnout. Byl jím Hyperion :D
Jak už jsem psala další díl bude koncem srpna nebo začátkem září. Musím si dát pauzu a předepsat díly. Tak vám přeji hezký zbytek prázdnin a uvidíme se v novém školním roce
