Jeden Okamžik

Sedmdesát osm.

Na pláži bylo poměrně prázndo. Bylo tu jen pár postarších dvojic a rodin s dětmi. Ty všichni však odešli, když se začalo stmívat.

Ten den byl dokonalý. Cítil jsem se jako by mě nic netížilo.

"Víš co jsem vždy chtěla zkusit?" ptala se mě Grace.

"Co?" otočil jsem se na ni.

Ona na mě bezeslova hleděla a šla k moři. Když se zastavila na místě, kde už jí jemné vlnky omývaly chodidla a pomalu si sundala tričko, vyklouzla z džínů a nakonec k zemi spadlo i její spodní práslo.

Hleděl jsem za ní, jak uplavala několik temp a pak na mě zavolala.

"Na co čekáš?"