Cože?! (Avengers ff)

Náročný den

„Prosím!"

„Ne."

„Vždyť by ti to tak moc slušelo!"

„Ne!"

„Kvůli mně!"

„Ani pro tvoje oči!"

Bucky na dívku vrhl štěněčí pohled a nastrčil ji pod nos znovu svůj úlovek. Jednalo se o růžové tílko velmi malého rozměru, které odhalovalo víc, než by mělo.

„Prosím, prosím, smutně koukám," zkusil to znovu a přistrčil jí tílko ještě blíže k obličeji. To ji rozesmálo.

„Nechápu, proč se mnou poslali zrovna tebe," škádlila ho.

„Protože jsem samozřejmě nejlepší," odpověděl Bucky a blýskl zářivým úsměvem. Vydal se prohrabat další hromádku oblečení, které tento obchod nabízel. Abby se pobaveně usmála a vydala se raději k sekci s tmavými tepláky. Už to byly dva týdny, co přistála na rušné newyorské silnici. A další dva týdny, co se u ní střídali Avengers a dělali jí chůvu. Z počátku jí to štvalo („Přece se o sebe dokážu postarat sama!"), ale rychle si na přítomnost někoho dalšího zvykla. Tony musel odjet z města za nějakým obchodem a odmítal ji nechat ve Stark Tower samotnou se slovy, že by to tam rád pak našel v celku. Též zanechal i příkaz vyrazit na nákup oblečení, protože už ho nebavilo koukat se na to jedno a samé velké tričko, v kterém dívka pobývala v jeho bytě.

Abby vytáhla z hromádky černé tepláky, na ramínku objevila tmavé rifle a o kousek dál si vzala šedé tričko. Chvilku bloumala obchodem a hledala, co by jí ještě tak padlo do oka. Zastavila se v sekci se sukněmi a šaty různých barev a velikostí. Nakonec sáhla po jedněch modrých s malými kytičkami a vydala se na cestu do kabinek.

„Jdu si to zkusit!" oznámila své dnešní chůvě a zatáhla za sebou závěs.

„Chci to vidět," ozvalo se po chvíli za závěsem. Abigail se pobaveně uchechtla a převlékla se do pár kousků. Kupodivu se jí povedlo trefit jak velikost, tak střih, což se jen tak nestává. Dokonce byla i spokojená se svým odrazem v zrcadle. Odhrnula tedy závěs a předvedla pár póz.

„Jo, to by šlo," zhodnotil znaleckým okem James a nenápadně se snažil podstrčit do kabinky i ono růžové tílko.

„Ne," řekla rozhodně Abby a opět za sebou zatáhla závěs. Svlékla ze sebe rifle a triko, které si hodlala koupit a zaměřila pohled na ty modré šaty. Při bližším zkoumání už se jí zas tolik nelíbily. Rozhodla se, že by byla škoda se kvůli nim vůbec svlíkat a oblékla se do věcí, ve kterých přišla. Jednalo se o černé legíny a tričko s malým znakem orla, samozřejmě z dílny SHIELDu. K těmto svrškům se vázala zábavná historka. To takhle jednou přijela na hlídání Nat a zahlédla dívku znovu v tom samém tričku. Něco zadrmolila rusky, odjela a za pár minut se vrátila zpět s těmito svršky. Donutila dívku převléci se do nich a chodit v tom. Abby dokonce měla pocit, že jí potají to dlouhé triko zkonfiskovala a vyhodila. To byly ale jen dohady.

Vypochodovala z kabinky a pohledem přejížděla krám za účelem objevení svého společníka. Nikde v blízkosti ho ale nezahlédla. Chvíli procházela velkým obchodem tam a sem a sem a tam. Nikde ho ale neviděla. Už se pomalu začínala bát, že ji tady prostě nechal, když se hnědá kštice vynořila zpoza regálů s pánským prádlem, v ruce pár balíčků s trenkami a ponožky.

„No co, Tonymu to určitě vadit nebude," pokrčil rameny a vzal dívku k pokladně. Cestou mu ale oči padly na jedny moc pěkné šaty, a tak zamířil k nim.

„Co tohle, to si zkusíš?" optal se jí a ukázal svůj úlovek. Byly to blankytně modré šaty s malými modrými puntíky a mašlí. Látka byla na omak velmi příjemná. Abigail tedy přikývla a společně se vydali opět ke zkušebním kabinkám. Vlezl dovnitř, vysoukala se z legín a navlékla na sebe šaty. Splynuly na ní jako druhá kůže. Byly opravdu nádherné a příjemné. Akorát měly vzadu zip, který si ne a ne zapnout svépomocí. Vystrčila tedy hlavu ven z kabinky.