Positive? (H.S.) CZ

Part 7 - Positive!

,,To si děláte prdel" zakřičí. Oba se na něj nechápavě otočíme...

Vidím Louisův rozzuřený výraz, když něco bere do ruky a následně nám to ukazuje. Okamžitě rudnu. Je to obal od kondomu, který jsme nechali ležet na mém nočním stolku.

Vůbec nevím co říct, Louis vraždí Harryho pohledem.

,,Ty jsi spal s mojí sestrou?!" vyšvihne se Louis do stoje a zakřičí na Harryho.

,,Louisi drž hubu!!" křiknu já po něm.

,,Já ti říkal, že není nic pro tebe" řekne mi a zakroutí jemně hlavou.

,,Ale neřekl jsi mi proč" řeknu tvrdě.

,,Tys jí to neřekl?" podívá se na Harryho. Ten jen zakroutí hlavou. ,,Ty ses s ní vyspal a tohle jsi jí neřekl!!" zase zvýší hlas.

,,O co jde?" vložím se do toho já a kmitám mezi nimi očima.

,,No Harry..pochlub se.." usměje se můj bratr zlomyslně. Vůbec nevím o co tu jde.

,,Lott, já.." začne Harry, ale hned se zarazí a vypadá, že bude brečet.

,,Co, ty?" nechápu, už zase. Harry mlčí.

,,Harry je nemocnej" promluví zase Louis.

,,Jak nemocnej..?" zamračím se, nechápavě. Harry zakroutí hlavou. ,,Jak nemocnej?!!" zeptám se znovu. Tentokrát hlasitěji.

,,Jsem HIV pozitivní" vypadne z něj.

,,Děláš si srandu?" zeptám se. Jen opět zakroutí hlavou.

Začínám brečet, nevím jestli být naštvaná, že mi to neřekl, nebo ho z lítosti obejmout. Nadechnu se. ,,Vypadni!!" řeknu hlasitě.

,,Lott, prosím tě" jde ke mě.

,,Prostě jdi pryč!" zakřičím a nevidím přes slzy. Vyběhnu z pokoje a hned běžím do koupelny, kde se zamknu. Ještě za sebou slyším křik Louise, něco jako 'nech ji na pokoji'.

Chvíli brečím, ale pak hlavně přemýšlím. Neměla jsem takhle reagovat, bylo to unáhlené. Ale prostě mě to zaskočilo.

Po nějaké době se zvednu ze sedu, upravím se v zrcadle a vyjdu z koupelny. Je tu ticho.

,,Lottie.." řekne Louis, když vejdu k sobě do pokoje, sedí na mé posteli a čeká na mě.

,,Už je pryč?" zeptám se a nejsem si jistá, jestli chci slyšet pozitivní nebo negativní odpověď.

,,Jo. Skoro jsem ho odtud vykopal" zasměje se. Nic neříkám a jdu si sednout vedle něj. ,,Doufám, že už chápeš, proč jsem nechtěl, abys s ním trávila čas.." podívá se na mě. Pokrčím rameny.

,,Proč jsi mi rovnou neřekl pravdu?" chci vědět.

,,Nechtěl jsem, aby jsi se trápila" obejme mě. Konečně, potřebovala jsem to. ,,Mám Harryho rád, ale tím co ti dneska udělal mě děsně nasral..nejde o to, že se můj nejlepší kámoš vyspal s mojí sestřičkou" usměje se na mě ,,i když mi to vadí, ale že to udělal bez toho, aniž by ti o sobě řekl pravdu. To je bezohlednost" zakroutí hlavou.

,,Ale i tak jsem to mohla vědět.." stojím si za svým. ,,Jak dlouho to víš?" ptám se dál.

,,Stejně jako Harry.." olízne si rty a nadechne se ,,asi 7 měsíců" už to nevydržím a po tvářích mi začnou téct další slzy.

,,Musím s ním mluvit" říkám mezi vzlyky.

,,Myslím, že to není nejlepší nápad...řekl jsem mu ať tě nechá být a nestará se o tebe"

,,Musím" řeknu víc nahlas a beru do ruky telefon. Louis se nadechne.

,,Chceš k němu odvézt?" usměje se na mě. ,,Jo" kývnu a setřu si slzy.

Po chvíli přijíždí domů zbytek rodiny. Je mi to jedno, Louis mě odveze k Harrymu. Jde se mnou až ke dveřím, kde zazvoní.

,,Louisi, co tady děláš?" přivítá ho Harry s nadšením. Nevšiml si, že stojím za Louisem.

,,Přivezl jsem Lottie" řekne s kamennou tváří a já se mu ukážu.

,,Ahoj" usměje se, ale já ne.

,,Můžu s tebou mluvit?" zeptám se, pořád mě pálí oči od pláče.

,,Jasně, pojďte dál.." odstoupí od dveří.

,,Já s tebou nemluvím, jen jsem ji přivezl" řekne Louis, usměje se na mě, načež mě na pár vteřin pevně obejme, dá mi pusu na temeno hlavy a odejde.

Jdeme k Harrymu do pokoje. Sednu si na jeho postel a Harry si po dřepne přede mě, položí mi ruce na stehna a dívá se mi do očí.

,,Omlouvám se " řeknu tiše, než on stihne promluvit.

,,Za co?" zamračí se.

,,Za to, jak jsem na tebe křičela.." Harry zakroutí hlavou.

,,Nic jsi neudělala, to já jsem idiot" řekne. Začínám brečet. ,,To neříkej" setřu si slzy.

,,Nechtěl jsem abys to věděla, neměla jsi to zjistit. Bál jsem se tvojí reakce, že mě už nikdy nebudeš chtít vidět. To bych nezvládl. Já jsem tě dneska potřeboval, ale strašně se omlouvám, že jsem to neřekl." celou dobu se mi dívá do očí.

,,Nemohl jsi vědět, jak bych zareagovala" utřu si tváře a snažím se přestat brečet, ale nejde to.

,,Viděl jsem to" zakroutí hlavou.

,,Ale to jen proto, že jsi mi to neřekl před tím..chápeš? Nevěděla jsem, jestli tě v té chvíli litovat nebo seřvat" říkám a snažím se znovu utírat slzy.

,,Nechci abys mě litovala, měla jsi mě pořádně seřvat" řekne. ,,Jsem prostě kretén" chytí se za hlavu.

,,Přestaň o sobě takhle mluvit, jasný!" chytím ho za ruce na jeho obličeji.

,,Odpustíš mi to někdy?" podívá se mi do očí, nadějně.

,,Odpustím ti to hned, ale už žádné tajnosti" rozbrečím se snad ještě víc. Harry si mě k sobě hned přitáhne a posadí si mě na klín.

,,Děkuju. A už neplakej.." políbí mě na čelo a setře mi slzy z tváří.

,,Jak ti je?" podívám se mu do očí.

,,Nikdy mi nebylo líp" usměje se na mě. Zakroutím hlavou. ,,Ty víš jak to myslím..." chytím ho za ruku. ,,Je mi dobře" kývne. ,,Fajn.." usměji se. Doufám, že mi nelže. Přitáhnu si ho na rty a začnu ho líbat. ,,Miluju tě" vzdychnu mezi polibky. Harry se hned odtáhne. Jsme od sebe asi milimetr a díváme se vzájemně do očí.

,,Taky tě miluju" řekne. Usměji se a hned ho začnu zase líbat. Povalím ho na záda a nepřestávám s hltáním jeho úst. Najdu si jeho jazyk a spojím ho s tím mým v jeden.

...

Tak a pravda je venku :DD

xx