všichni asi znáte tu velice úspěšnou hudební skupinu jménem EXO. Patří mezi nejúspěšnější kpopové skupiny. Jednou se ale stane něco, co ani jeden člen, kromě jednoho - Luhana - nečekal. Chystá se totiž už delší dobu odejít. Jak se to vyvine? To se d...
Ležel jsem na své posteli a přemýšlel o vylepšení našeho nového songu. Najednou ale někdo zaklepal na dveře a vešel dovnitř. Sundal jsem si sluchátka a podíval se ke dveřím. Tam stál Luhan. Mám ho opravdu rád. Je velice šikovný a talentovaný.
"Ah, můj oblíbenec. Tak...copak potřebuješ?" sedl jsem si na postel a usmál se na něj.
"Suho, vím, že jsi leader, tak s tím jdu za tebou. Jako za druhým člověkem." řekl ztrápeně a sedl si vedle mě.
"Povídej..." omotal jsem mu ruku kolem krku.
"Já....už opravdu dlouho přemýšlím o odchodu z naší rodiny. Ne, že bych v tomto kolektivu nebyl spokojený, to ne, je výborný, ale....jde o peníze. Poprvé jsem se to snažil ignorovat, ale když se to stalo už po několikáté...už to nechci dělat. S manažerem už je to vyřízený. Tady jsou papíry s mým podpisem, že opouštím skupinu, SM a...vracím se...domů." řekl a předal mi slabou složku.
"P-počkej...a...co budeš dělat? Přeci svůj talent jen tak nezahodíš." řekl jsem opravdu hodně šokovaně.
"Trochu se dám dohromady a...už mám domluvenou sólovou kariéru. Bude to tak lepší. Za tři hodiny odlítám." řekl se slzami v očích.
Objal mě a dal mi pusu na tvář.
"Hodně štěstí Lu. Měl jsem tě opravdu rád. A budu mít dál, to si pamatuj. Snad se ti splní vše, co budeš chtít." pevně ho obejmu a neposlušné slzy mi stékají po tváři.
"Suho...prosím...nebreč, nebo začnu taky." řekl a hlas se mu zlomil.
On se taky rozbrečel.
"Junmyeone, prosím, řekni to nějak klukům. Chci odejít bez jakéhokoliv prošení, abych tu zůstal." řekl a odtáhl se ode mě.
"Samozřejmě. Budeš mi chybět Lu. Byl jsem rád, že jsme v naší rodině mohli mít někoho tak talentovaného." pohladil jsem ho palcem po tváři a nechal jsem ho jít.
Díval jsem se z okna. Pršelo a bylo zataženo. Po chvíli jsem uviděl Luhana nastupovat do černé Audi R8, která skoro hned odjela. Tím se můj život zhoršil. Hlavně psychicky. Ale i fyzicky.
Celé dny jsem proplakal, občas jsem si ublížil, vzal si několik prášků na spaní, ale cokoliv, o co jsem se pokoušel, nevyšlo. Hlavně to bylo poznat na textech, které jsem vytvářel. Bylo to o ničem. Vždy to bylo plné života, štěstí, dobré nálady, ale...změnilo se to na depresivní, smutné, pomalé písničky. Jako první si toho všiml BaekHyun s ChanYeolem.
"Suho, co se děje? Poslední dobou se s tebou něco děje. A ne zrovna malýho." řekl ustaraně Chan.
"Nic čemu bys rozuměl Chane." odpověděl jsem chladně a šel zpět do svého pokoje.
'Neřeknu ti to. Nikomu. Je to přeci nesmysl, abych se já, Kim Junmyeon zamiloval do kluka. A k tomu do Luhana.'
To jsem si říkal celou dobu, dokud jsem si to nepřebral. Už je to přesně druhý rok, co Luhan opustil skupinu. Teď je z něj nagelovaný frajírek, který střídá holky v posteli každou noc. Pořád o něm někdo něco čtu nebo slyším. Už mě to nebaví. Pojedu za ním.
Právě teď stojím s kufrem v ruce uprostřed mého pokoje. Rozhlížím se kolem. Klukům jsem nic neřekl a ani neřeknu. Přemlouvali by mě, abych nejezdil. A to nemám zapotřebí.
"Promiňte kluci. Snad mě pochopíte." řeknu jdu pryč z pokoje.
Annyeong EXO-L! :)
Taaak...Sabi trochu hráblo a cítí se teď jako Suho, takže...za moje pocity se omlouvám. Uvidíme, jak se celé situace vyvine, jelikož to představuje z většiny můj život. A jestli Suho bude tak dlouho hledat až najde....nebo to zabalí hned druhý den.....to nikdo neví :)
Snad vás zaujal hned první díl, ale musím vám říct, že to na víc jak 5 dílů rozhodně nevypadá.
Doufám, že se vám to líbí ;)
Votujte a komentujte, gomawo ;)
Saranghae :*
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
