First Love (Cz)

2. Kapitola

,,Tak a mam toho dost!.. Co vám Lucy udělala?, ona nemůže za to jak vypadá! Nemůže za to jaká je. Aspoň se nemaluje jako vy dvě!" zařvala jsem přes celou třídu takže mě Lucy slyšela. Obě na mě koukali jak na vraha.

Sakra co jsem to řekla!? ozvalo se moje podvědomí. 

,,sranda!" zasmála jsem se, ale jim ten pohled zůstával.

,,myslela jsem si že jsi jednou z nás" řekla naštvaně Evelyn.

,,ale vidíme že jsi stejná špína" zamračila se Sylwia a nafrněně odešli.

,,díky, že ses mě zastala." usmála se na mě Lucy.

Jen jsem kývla.

Na zakladní:

,,Beck! pojď s náma hrát na schovku!" zařval na mě jeden z kluků.

,,dobře!" usmála jsem se.

Mezi kluky jsem uviděla Luka. Podíval se na mě a já na něho, zase jsme uhnuli pohledem, ale poté zase navázali oční kontakt. 

,,ok Boby piká!" zařval další kluk a všichni se běželi schovat. Sakra! zase jsem váhala. Rozběhla jsem se k nějaký malí budce. A hádejte kdo se tam schovával? Ano ! Luke. 

,,ehm.. já se půjdu schovat jinam." začervenala jsem se.

,,ne stejně už hledá"  podíval se kde je. Rychle zalezl, no možná až moc rychle spadl na zadek těsně vedle mě a já ucítila jeho vůni. Voněl po květinách a trochu od potu. 

,,já ho zkusím jít zapikat, ale ty tu zustaň!" řekl a rozběhl se ke stromu kde dotyčný pikal. Ale Luka zapikal dřív.

Ok! teď jsem na řadě já! Rozběhla jsem se k němu, jelikož stál u pikacího stromu.

A co myslíte. Jop zapikal mě!... tak jsme oba dva stali u stromu a pokukovali po sobě.

Teď:

Poslední přestávka. Vyběhla jsem na zahradu a schovala jsem se někam do rohu školy a začala prečet.

,,Co tady děláš sama? Kde máš ty svoje falešný kámošky?" zasmál se Luke, ale když viděl že brečím smích ho přešel.

,,Proč brečíš?" koukl se na mě.

Já jsem k němu stala zády, ale najednou se tam objevily Sylwia s Evelyn. Sakra otočila jsem se na druhou stranu a tam kluci Kruci!  

Luke si mě k sobě přitiskl. Voněl úplně stejně, jako když jsme hráli na schovku. Oči, vlasy a vůně jsou jediný věci v kterých vidím starého Luka ozvalo se smutně moje podvědomí.

,,bože to je děvka..." řekl Evelyn

,,ježiš ať si to nechaj na doma" ozvali se ty dva kluci.

,,Díky" otřela jsem si svoje slzy.

,, takže pořád nesnášíš kluky?"

,,promiň, byla jsem naštvaná když jsem to řekla" sklopila jsem hlavu.

,,jsi tak jednoduchá.." uchechtl se.

,,huh?" podívala jsem se na něho. Jak to myslel? nechápu ho.. není to jako ten starý Luke..

*

Konečně skončila poslední hodina. Zabalila jsem si věci a vydala se domů.

,,Becky?" oslovila mě jemným hlasem Lucy.

,,hm?" otočila jsem se na ni.

,,ještě jednou díky, že si se mě zastala, ehm .. chci ti dát jako poděkovaní tohle" nesměle se na mě usmála a podala mi figurku roztomilého králíčka, kterého jsem taky mívala. Ještě na základce. 

,,jé díky." usmála jsem se na ní.

Najednou mě popadl pocit štěstí a radosti. 

Musím najít Luka! poručilo mi moje podvědomí, a já se rozběhla ke skříňkám. Sakra kde je? 

,,Hledáš někoho?" ozval se chraplaví hlas přímo za mnou.