30 Japonských Legend A Nejen To

Hinterkaifeck murders

Hinterkaifeck byl menší komplex hospodářských budov nacházející se v Bavorsku asi 70 kilometrů severně od Mnichova mezi městy Ingoldstatd a Schrobenhausen. V noci dne 31. března 1922 na tomto statku došlo k doposud nevyřešeným vraždám všech šesti jeho obyvatel. Čin se vyznačoval nebývalou krutostí, kdy oběti podlehly zraněním hlavy, která byla způsobená s největší pravděpodobností krumpáčem. Podle mnichovské prokuratury bylo více jak 100 podezřelých, ale čin se nikdy nepodařilo objasnit a nikdo za něj nebyl odsouzen. Případ vzbudil mimořádnou pozornost veřejnosti a je plný nejasností či nevysvětlených úkazů, které mu předcházely.

Obětmi byli farmář Andreas Gruber (63) a jeho žena Cäzilia (72), jejich dcera Viktoria Gabriel (35), vnučka Cäzilia (7) a vnuk Josef (2). Poslední obětí byla služebná Marie Baumgartnerová (44), která na statek poprvé přijela pouhých pár hodin před vraždou, v pozdních odpoledních hodinách.

Hinterkaifeck byl izolovaný statek obklopený lesy, nejblíže bylo asi 1 kilometr vzdálené městečko Kaifleck. V současné době již tento komplex neexistuje, po vraždách a následném vyšetřování byl v roce 1923 stržen a na jeho místě zůstal pouze památník.

K vraždám došlo na základě vyšetřování s největší pravděpodobností v noci z 31. března na 1. dubna (z pátku na sobotu) 1922. Pošťák Josef Maier později policii potvrdil, že pošta byla ve schránce ve stejném stavu, jako jí tam v sobotu (tj. 1. dubna) zanechal. Tento fakt prokazatelně mezi řečí zmínil již 3. dubna, tj. den před nálezem těl, kdy okolo statku opět procházel. Rovněž malá Cäzilia nebyla v sobotu ve škole a rodina v neděli na bohoslužbě, kterou pravidelně navštěvovala.

Všichni, kromě Cäzilie starší a její dcery Viktorie, byli nalezeni v pyžamu či v oblečení určeném ke spánku. Všechna těla, kromě služebné a malého Josefa, se nacházela ve stodole mimo obytnou část statku. Vše nasvědčovalo tomu, že byli pozabíjeni jeden po druhém, pravděpodobně vylákáni neznámým zvukem z oblasti stodoly či dvorku. Podle policie touto příčinou mohlo být nepokojné chování dobytka ustájeného uvnitř či štěkot psa, ale rovněž i jiná neznámá příčina. Nicméně se testy zjistilo, že i hlasitý křik člověka by v obývacím pokoji nemohl být slyšet. Malý Josef (2) a služebná Baumgartnerová (44) byli zavražděni v domě – Josef v dětské postýlce a služebná ve svém pokoji. Z vyšetřování vyplynulo, že prvním obětmi byly s jistotou Viktoria a její matka Cäzilia.

Těla byla nalezená v úterý 4. dubna, protože sousedům z okolí přišlo divné, že obyvatelé statku od pátku nikoho nekontaktovali. První, kdo na to výslovně upozornil, byl mechanik Albert Hofner, který se na dvoře statku 4. dubna zdržel pět hodin z důvodu opravy rozbitého motoru pily a nezaznamenal ničí přítomnost. Po této jeho zmínce se z obce Gröbern vydala čtyřčlenná skupina (Hofner, Schlitenbauer, Poell, Sigl) zpět na statek a po nálezu těl obratem (v 18:30) informovali policii. Vyšetřování se ujal inspektor Georg Reingruber z mnichovského policejního ministerstva, který dorazil za starostou Georgem Gregerem asi v půl druhé v noci i s dvěma psovody. Vyšetřovatelé se na místo činu vydali 5. dubna v půl šesté ráno. Není známo nic o tom, že by po pachateli zůstala jediná pachová stopa. Celé vyšetřování zkomplikoval pohyb sousedů na statku před příchodem policie.

Vzhledem k tomu, že se spolehlivě nezajistila doličná zbraň, zůstává metoda provedení vražd nejasná. Podle policie i patologa byli ovšem všichni usmrceni jedním přesným úderem na hlavu, buď motykou, nebo krumpáčem či něčím podobným. Údery byly vedené zručně a nasvědčují tomu, že pachatel/é byl s danou procedurou obeznámen. Buď proto, že byl sám zemědělec nebo řemeslník, či se mohlo jednat o vojáka. V kamenném žlabu uvnitř stodoly se našel menší krumpáč (podobný zednickému kladívku s dvěma vrcholy), avšak nebylo spolehlivě prokázáno, že to byla vražedná zbraň, protože ve žlabu byla voda a nástroj nevykazoval známky deformace či přítomnost vlasů, úlomků kostí nebo kůže. Později se na půdě při demolici budov v roce 1923 v tajné podlahové přihrádce našel menší krumpáč, který policie považovala za možnou vražednou zbraň. I když na krumpáči byly lidské vlasy a stopy krve obětí, otisky prstů ovšem opět chyběly.