Můj průvodce

Kapitola 5.

„Lidé si kupují spoustu bylinek," poznamenala Kana.

„To sis všimla až ve svých sedmnácti?"

Yurri bylo nejvýchodnějším městem kontinentu Morisor. Z východu jej obklopovalo moře Oremon, na jihu se rozkládalo pohoří Nerik a ostatní strany tvořil hustý les. Jediná cesta do Yurri vedla podél pobřeží, obcházejíc tak celý les. I tak jej však lidé stále navštěvovali pro jeho obchodní významnost a bohatou historii.

„Pořád nedokážu najít rozdíl mezi usušeným farfonem a giakolem," postěžovala si zrzka. „Vypadají naprosto stejně."

Floran se na rostliny ani nepodíval a odpověděl: „Giakol má okvětní lístky více dokulata, zato farfon je má elipsovité."

Kana si květy znovu prohlédla, tentokrát pořádně. Rozdíl byl nepatrný, ale byl tam.

Přišla k nim drobná žena a prohlížela si jejich zboží. Měla na sobě staré šaty, které jí zrovna nesedly, a neučesané vlasy jí trčely do stran. Za ní se objevil muž s přísným pohledem.

„Chtěla bych pár těchto," ukázala hubenou rukou na žluté bylinky. Kana vzala jeden svazek a podala je. Muž zaplatil a oba odešli.

„Myslíš, že to byla jeho... otrokyně?" zeptala se, jakmile si byla jistá, že jsou dostatečně daleko.

„Nejspíš."

Chvíli oba mlčeli, nakonec však Kanina zvědavost zvítězila: „Proč jsi mě tehdy koupil?"

S odpovědí nespěchal. „Čekal jsem, že se na to jednou zeptáš. A vím, že máš právo to vědět. Před lety jsem měl dceru. Zemřela ve svých sedmi letech," chvíli se odmlčel, „když jsem tě viděl, velmi jsi mi ji připomínala."

Zrzka se zatvářila provinile. „Oh, vážně?"

„Ne, copak jsme v nějaké knize?" konstatoval suše.

„Paráda." Otráveně si sedla na židli. Floran se hlasitě zasmál. „Přijde ti to vtipné?"

„Ani nevíš jak," přitakal drze. „Dobře, teď vážně. Kdo myslíš, že je naše budoucnost?"

Zmateně se na něj podívala. „Děti?"

„Přesně tak. Když jsem přišel, byla jsi poslední dítě, co piráti ještě neprodali. A nemyslím si, že bys tam zůstala nadlouho. Ani jsem nechtěl pomýšlet na to, kdo by tě koupil a v co by tě vychoval, dá-li se to tak vůbec nazvat. Musíme se starat nejen o naši budoucnost, ale i o budoucnost ostatních, to znamená o budoucnost na celém světě. Tedy možná s trochou nadsázky."

Dívka jej pozorovala s viditelným obdivem.

Ahoj,

po pár dnech další kapitola. Někdy v následujících dnech přidám epilog. Tato povídka není nijak dlouhá, ani nemusí, jde hlavně o myšlenku, kterou obsahuje.