9.

52 3 0
                                    

byla středeční noc.

dívka nasedla do auta.

chtěla vidět jiný život.

ten život, kde lidem je všechno jedno.

zacouvala do temné uličky v menším městečku a vystoupila.

s ovladačem od auta se rozhlížela.

konečně viděla tu propadlou budovu, o které jí říkal jeden známý.

byla připravena tam vstoupit.

zaklepala na dřevěné dveře a čekala.

nic se neozývalo.

nikoho neslyšela.

zkusila to na druhý pokus.

avšak ne na dobro se říká, do třetice všeho dobrého.

po třetím zaklepání se pomalu začaly dveře otevírat.

dívce nastoupila husí kůže, div jí nestály vlasy na hlavě.

viděla jeho.

myslela si, že člověk jako on, bude vypadat hůř.

že bude bledý, vyhublý a neschopný slova.

"to jsi ty? představoval jsem si tě jinak." odfrkl, ale i tak ji pustil dovnitř.

"děkuji." špitla dívka a vstoupila.

muž ji vedl dlouhou chodbou až k posledním dveřím, rozrazil je a dívku posadil na židli.

neskutečné, pomyslela si.

čtyři židle, jeden špinavý stůl, kde bylo všechno zakázané ovoce, dvě skříně, dvě okna zakrytá jakýsimi hadrami, jeden hrnek, tři vidličky a dvě poschodové postele.

byla to světla místnost, avšak muž ji chtěl udělat co nejtmavší.

muž otevřel šedivou skříň a vytáhl z ní pět balíčků čehosi neznámého.

dívka byla zmatená.

připadala si trapně, že to nezná.

"neboj se, maličká. čtyři pro tebe, jedno pro mě. nestyď se a následuj mě."

dívka se snažila o úsměv.

muž položil čtyři sáčky neznámého bílého prášku a pobídl dívku, aby si to vzala.

následovala muže přesně tak, jak jí poradil.

bílé prášky vysypali před sebe a urovnali pomocí plastového nože, jehož oranžová barva ladila se stolem, kde se všechno neznámé odehrávalo.

muž se podíval na dívku a zacpal si pravou nosní dírku a všechen ten prášek vcucl do sebe.

rozkašlal se a hlasem silného kuřáka čekal na dívku.

dívka si zacpala levým ukazováčkem levou nosní dírku a postupovala podle muže.

pomalu se naklonila k bílé lajně a rychleji po ní nosem přejela.

zmohla se jen na obyčejné wow.

s mužem se zasmáli.

ten jí pak řekl, že zbylé tři balíčky jsou jen pro ni.

"vezmi si je, ale dávej pozor, aby jsi to nepřehnala." varoval ji a balíčky jí strkal za výstřih.

"teď už musíš jít, čekám dámskou návštěvu. někdy se zase stav, pokecáme." s těmito slovy dívku vyprovodil až k dřevěným dveřím.

dívka nasedla do auta a zdrogovaná jela spokojeně domů, kde ulehla do postele a spala až do rána.

GOOD LIfE |czKde žijí příběhy. Začni objevovat