3.

78 5 0
                                    

maličká dívenka navštěvovala druhý ročník střední školy.

obor, jež studovala, ji velice zajímal.

chodila tam ráda, už jen kvůli spolužákům, respektivě spolužačkám. kvůli tomu, aby jen nemusela být doma a zírat na jejího nevlastní otce.
nejradši by utekla.

všechno, všichni, ji trápili.

neměla sílu už dál bojovat.

byla zničená.

zkusila tolik sebedestrukcí.

nikdo to neviděl.

nikoho to nezajímalo.

chodila do školy, kde celé hodiny jen seděla na židli a čekala, až bude konec a ona si může jít sednout někam do kavárny. občas prohodila pár slov s jejími spolužačkami.

nešikanovaly ji. v podstatě ji měly moc rády, ale neviděly do jejího vnitra.

nevěděly, že si ubližuje.

jedna dívka si toho všimla. v tu dobu, kdy si zničená dívka brala levou rukou kelímek z automatu. její zápěstí se odhalilo.

ihned si ho zakryla druhou rukou a co nejrychleji se otočila na její spolužačku.

chtěla vidět její výraz ve tváři.

byla si jistá, že to viděla.

byla si jistá, že si teď o ní myslí, že je blázen.

celou dobu pak ve škole ani nepromluvila.

dělala, že tam není.

byla vzduch.

konečně zazvonilo a ona mohla utéct od toho šílenství.

škola pro ni byla záchrana, zároveň i peklo.

sedla si do kavárny a pila černý čaj.

+++

tak vás tady vítám u další kapitoli. jelikož jsou kapitoly hrozně krátké, mě se to ale líbí, tak budu přidávat obden. děkuji vám za vaše krásné komentáře.

s láskou, C.

GOOD LIfE |czWhere stories live. Discover now