Když jsem mu sundala ruce z mých očí pomalu jsem se otočila abych zjistila kdo to je. Stál tam nějaký kluk. Vypadal na sedmnáct? Možná osmnáct.. Když mě uviděl,přestal se smát a zrudly mu tváře. ,,Pane bože j-já se omlouvám j-já si tě s někým spletl" vykoktal ze sebe tak, že jsem se začala smát a on taky. „V pohodě, ale takovéhle šoky,prosím už nikdy víc!". Opustila jsem Starbuck a šla směr obchoďák. Strašně mě to táhlo se jít kouknout na nějaký oblečení ,ale překonala jsem se a šla koupit jenom něco dobrého, protože mám neskutečně velký hlad.
Když jsem dorazila domu,čekalo mě tam menší překvápko. Myslela jsem ,že ho uškrtím. Nejen že mě schválně vylekal ,ale ještě k tomu mi podkopl nohy,takže jsem spadla na zem a stáhla s sebou celou moji sváču. „Ségra, vstaň udělal jsem ti jídlo". Už jenom když jsem slyšela 'Udělal jsem' tak jsem se zhrozila(?). Jako hrdinka jsem vstala a odkráčela do kuchyně abych se podívala co vytvořil. No woow! „Ehm bratře,chceš mi říct ,že to co si teď položil předemně, tu pizzu, si dělal ty? A tos vyrobil i tu krabici?"."No dobře,neudělal jsem jí já uznávám,ale je z lásky k tobě". Tlemil se u toho jak hovado. „Noo došlo mi že tys to nedělal,protože ta pizza je fakt dobrá". (Já nemůžu psát o jídle,sama u toho slintám hlady omgg) „Tak a teď narovinu, jen tak bys mi něco takovýho neudělal, co po mě chceš?" automatická otázka,pokaždé když uděla dobrý skutek. (:D) „Víš, já bych potřeboval abys vypadla ,dneska,večer". Zdálo se ,že nebude krutej .oppss omyyl. „Co je to za holku? Znám ji? Jak se jmenuje?" „Až moc otázek ségra!" okay ať si to nechá. Já si večer užiju. Hmm jenom co budu dělat? Asi bych mohla jet k babičce. Jo já vím,normální lidé se těmto setkání raději vyhýbají, ale moje babička je fakt hodná a milá a ikdyž jsem něco mamce nebo tátovi tajila nebo tak ,tak jsem to řekla babičce a ona mi pomohla :). Šla jsem se sbalit ,protože vyjedu hned,abych mohla jít aspoň ven za světla. Bráchovi to přišlo jako dobrý nápad, protože jsme za ní dlouho nebyli.
Když jsem přijela k mé babče, která bydlí v takové menší vesničce, rychle jsem vletěla dovnitř a objala ji. V naší rodině je zvykem se objímat skoro při všem, proto se objímáme i s Joem , ikdyž se někdy nesnášíme. Seděla jsem s babičkou venku na zahrádce a povídali si co se stalo za tu dobu co jsme se neviděli. Vyprávěly jsme si různé hystorky z dětství a smály se jim. „Soph! Málem bych zapoměla, byl tady nedávno ten milý klučina od vedle,jak že se jmenuje?" zarazila mě,protože se Sammym se už moc nebavím. Sice jsme spolu vyrůstali a trávili spolu každý den, ale něco se stalo a on se odstěhoval a neřekl proč. „Sammy,jmenuje se Sammy". „Přesně ten ,ptal se tu na tebe,jestli tady ještě bydlíš." bála jsem se že mu babička dala moji adresu,protože ho nemám ráda za to co udělal! „Jo? No vidíš, a co si řekla?" Očekávala jsem to nejhorší... „Neboj,neřekla jsem mu nic,čeho bych litovala,jen jsem mu naznačila že sem už tolik nejezdíš." ohhh spadl mi kámen ze srdce „Ohh děkuju babi"
*Ahoj,fakt se mooc omlouvám za to že faaakt hodně dlouho jsem nic nenapsala. Nemohla jsem najít heslo. Neber te to jakože se jenom vymlouvám. To ne,mě to baví psát. A mezitím co jsem sem nic nepsala,psala jsem to všechno do notesu,takže mi zbývá to jen sem přepsat. Sad se vám to líbilo❤ omlouvám se za chyby,háčky,čarky -píšu na mobilu :) Snad až začnu více přidávat vzroste to čislo u přečtení týhle story.
Christie xx
