Fourteen.

582 52 1
                                    


"Mio!" ozvalo se, když jsem si prsty myla své vlasy. Rychle  jsem si spláchnula pěnu z vlasů a vyšla ze sprchy ven. Popadla jsem ručník, který jsem odložila na železnou tyč vedle sprchy. 

"Co je?" zavolala jsem a rychle se do něj zabalila. 

"Otevři." ozval se někdo a začal se smát. Podle hlubokého hlasu to byl zase TaeHyung,

"Jdi pryč!" zaječela jsem a bouchla do dveři. 

"Notak.." ozval se prosebně. "Buď na mě hodná." zaškemral, a já se musela usmát. Jak malé děcko. 

"Řekla jsem ať jdeš pryč." odbyla jsem ho, a přitáhla si ručník více k sobě. "Tak fajn." odpověděl mi Tae naštvaně, a podle kroku odešel někam pryč. 

"Můj bože.." zašeptala jsem a otřela si orosené čelo. Srdce jsem měla až v krku jak jsem se bála, že se sem dostane a uděla kdo ví co.

Opatrně jsem otevřela dveře a rozhlédla se kolem dokola. Chodba byla prázdná a dveře pokoje JungKooka zavřené. Rychle jsem vystartovala ke svému pokoji a zavřela za sebou dveře, které jsem hned zamknula. Úlevně jsem si vydechla a otočila se. 

"Mám Tě." ozval se TaeHyung, který seděl na mé posteli. Leknutím jsem nadskočila a přitiskla se ke dveřím.  

"Co tady kurva děláš?" uniklo mi. Hned na to jsem se chytla za pusu, takové slova jsem neměla ráda. 

"Chtěl jsem ještě pokecat než půjdu." usmál se a zvedl se. Sledovala jsem, jak si pomalými krůčky razí cestu ke mě. Naprázdno jsem polknula. 

"Lepší by to bylo bez toho ručníku." řekl, když mě celou oskenoval a chlípně se usmál.

"Odejdi!" vyprskla jsem a hodila na něj vražedný pohled. 

"Jen si dělám srandu." zasmál se a zastavil se. "Nejsem jako oni." usmál se mile a kousl se do rtu.

"To určitě." protočila jsem oči a překřížila si ruce na hrudi. 

"No fakt." řekl a šel se znovu posadit na mou postel. "Co se týče slečen jsem slušný. Nedělám většinou to co by samy nechtěly." oddechl si a zase si mě prohlédl. 
Nebudu lhát. Po těle mi vyskočila husí kůže a zatajil se mi dech. Navíc jsem cítila jak se mi krev hrne do tváře. 

"Jsi roztomilá, když se stydíš." poznamenal, a mě zase polilo horko. 

Proč to dělá?

"Ráda bych se převlékla kdybys dovolil." řekla jsem klidně a ukázala na dveře za mnou. 

"Nikdo Ti nebrání se převléct," pohl TaeHyung rameny a projel si rukou své vlasy. "Nebo Ti mám snad pomoct..?" usmál se a poposedl si při té myšlence. 

"Jsi prasák." zašeptala jsem znechuceně a otočila se. Chytla jsem klíček ve dveřích a chtěla s ním otočit, jenže TaeHyung mě ze zadu chytil a přitiskl k sobě. 

"Notak Mio." zavrněl mi do ucha. 

Šokovaně jsem upustila klíček na zem a ztuhla. Citíla jsem jeho ruce na svém těle, jak mi tisknou jemně boky.

"Dělí nás od toho jen tenká látka." zašeptal a nadechl se mé vůně. Sotva jsem byla schopná popadnout dech. Byla jsem jako ze žuly. Nemohla se hnout. 

"Jen si dělám srandu." 

TaeHyung ode mě odstoupil a pobaveně se zasmál. Já jsem nebyla schopná se momentálně ani hnout, místo toho jsem zírala na kliku a nevnímala co se kolem mě děje. 

n i g h t m a r e (REMAKE)Where stories live. Discover now