Novinářka: Láska na první omyl

3. Jones, do AKCE!

Budiž. Ten den možná nebude tak hrozný. Sice mám velký problém, protože mě čeká nějaká akce pro zazobaný celebrity, o které budu muset podat zprávu Londýnu a zároveň musím najít někoho pro rozhovor.

Mimochodem, mám pár zásad, díky kterým není tak jednoduché dobrý interview provést.

Zásady pro rozhovor podle Jessici Jones:

1. Musí to být někdo opravdu známý.

Jessica Jones nestojí o to, aby její čtenáři museli googlit, kdože to je ta osoba, která tak idiotsky odpovídá na ty skvělé otázky.

2. Nesmí to být vypatlaný idiot.

Jessica Jones nestojí o poslouchaní takzvaných celebritovských shitů.

Příklad: Můj koncert se hned vyprodal. Můj film má premiéru a hned se vyprodal. Měl jsem být nominovaný na Oscara, ale prý jsem na to příliš dobrý.

3. Skutek nesmí zdrhnout.

Když Jessica Jones sjedná rozhovor, prostě se koná!

Realita: Jessica Jones běhá z místa na místo jako postřelená koza a doufá, že jednou na ten rozhovor dotyčný přijde.

Budiž, dnes podruhé. Nick přišel do práce ve chvíli, kdy jsem seděla za svým stolem a zahřívala počítač za účelem najít nějakou osobu, splňující všechny mé zásady.

"Dobré ráno, zlato," zapěl Nick radostně.

"Nic dobrého na něm není. Šéf nám zadal rozhovor, pamatuješ?" připomněla jsem mu lehce káravým tónem.

"To já přece vím. Taky jsem nám ho už domluvil."

Udivením jsem nadskočila. Nick něco udělal? Wow.

"Jdeme na křest toho alba, ne?"
Ano, to byla akce pro zazobance, jak jsem říkala.

"To jdeme, ale rozhovor s tím interpretem zařadíme přímo k reportáži."

"To sice ano, ale, milá Jessie, bude tam spousta prohnilých celebrit, kteří se chtějí zviditelnit a připomenout."

"Třeba kdo, drahý Nicku?"

"Třeba Tim Colley, má milovaná Jessico."

(Pozn. autora: Negooglete, to jméno je smyšlené.)

"Tim Colley? A to je jako kdo?"

Tady si někdo koleduje o porušení první zásady!

"Je to producent, je známý, protože dává hodně prachů na charitu. Stává se z něj mediální osobnost, proto se také lidé o něj začali zajímat."

"To zní sice dobře, ale já ho vůbec neznám."

"Sedíš za počítačem, Jess," broukl sarkasticky a šel na své místo.

Pak se na toho Tima podívám. Rozhodně ne teď, to bych nahrála Nickovi.

"A co ty a Bill?" zeptal se "jen tak náhodou, aby řeč nestála".

"Jak to myslíš, já a Bill? Přece jsme se ještě ani neviděli."

"No právě. Mohli byste se vidět," zamrkal na mne zpod nerd brýlí.

"Nicku," nadechla jsem naštvaně, "neříkej mi, žes nám domluvil schůzku."

"Neříkej, žes to nechtěla!"

Chtěla jsem odpovědět, ale raději bych se dozvěděla víc. Proto jsem mlčela.

"Doufám, že máš dneska od šesti čas, Jess," řekl rádoby nezáživným tónem.