Tea Girl -SHORT STORY- [CZ] ✔

twenty-seventh tea

"Ale mi se eště nece, Ja-mie," mrmlá Ellen totálně pod obraz. Zatínaje zuby ji pevně svírám pod paží a táhnu do taxíku.

"Ale chce," odvětím rozhodně a nadiktuju znuděnému taxikáři adresu. Pohlédne na Ellen. "Ty hele, ať mi to tu hlavně nepobleje, jo? Mám auťák rovnou z myčky," zavrčí a já se rozhlídnu kolem. 'Auťák' spíš vypadá jako z vrakoviště, ale nebudu se s ním hádat.

Cestou domů Ellen usne. Díkybohu. Bylo by zlé, kdyby nemohla zabrat a opravdu zvracela, zatímco já, střízlivá a bez špetky alkoholu, ji musela držet vlasy. Venku se na vzduchu ovšem probere.

"Jai?"

"Jsem tady, neboj se."

"Né. Jai, musim ti něco říct."

"Ell, jsi našrot."

Opile zavrávorá a vyvalí na mě zamračený pohled. "Jai, je to nutné."

Jai. Tak mi říká jen Mike.

"No tak mluvte, Veličenstvo." Nikdy, nikdy, nikdy neodporujte opilcovi.

Zakašle a chvíli se dáví. S hrůzou v očích s ní klopýtám k popelnicím.

"Mike tě asi miluje," zabrblá.

A pak už jen zvrací.

Bože, co jsem ti pro změnu provedla tentokrát?!

"Jsi ožralá, nevíš, co říkáš."

"Ale ví," ozve se od vchodu a já si už jen zoufale říkám, že toto už fakt není vtipný. Kéž bych si mohla dát rooibos...