Ohlížím se na toho uřvance. Čekám, že to bude nějaké děcko, nedejbože staroch. Ale ne. O jeden regál se opírá mladý kluk, víc než sedmnáct mu určitě není. Překvapením otevřu pusu a zamrkám.
„Vzala jsi poslední," zahučí znova. Omámeně sleduju rty, jak se pohybují. Až po nějaké chvíli si uvědomím, co to vlastně sakra dělám, a zamrkám. „Tak si vezmi jiný," odpovím mu a znova se otáčím na patě, připravená jít - k o n e č n ě - k té pokladně, zaplatit a dostat se domů. Jenže ten kluk mě nechce nechat jen tak odejít. Chytne můj košík a vyškubne mi ho z rukou. „Na co máš tři krabičky čaje?" zeptá se a na tváři mu pohrává úsměv. Naštvu se a vyškubnu si ho zpátky. „Mám ráda čaje," odpovím stroze.
„A můžu tě na nějaký pozvat?"
„Neznám ani tvé jméno."
Udělá takový ten rozkošný úsměv – přesně ten, na který letí holky – a podá mi ruku.
„Mike."
ČTEŠ
Tea Girl -SHORT STORY- [CZ] ✔
Short StoryOdjakživa milovala čaje. A nyní zjišťuje, že není jediná... Short story. © Stéf Skurková 2016 Cover & story by StefSkurkova Všechna práva na příběh, cover, hlavní téma a motiv vyhrazena. Kopírování či jiné nakládání trestám.