Nebelvírův Zmijozel (HP FF) POZASTAVENO

Ctitelka

Draco byl profesorem Snapem poslušně odveden po spoustě schodišť a chodeb při zvucích ozvěny jejich kroků na loučemi chudě osvětlenou ošetřovnu. Na postelích, které byly po celé síni a rozlévalo se po nich měsíční světlo, nikdo neležel. Nebyla tu ani noha. Asi byl šťastný den, nebo se studenti první dny styděli chodit s všedními, malými zraněními na ošetřovnu. Zato ke konci roku, jak Dracovi říkal jeho otec, tam všichni chodí každý s každým zlomeným nehtem nebo říznutím se od papíru, takové prkotiny.

Byla brzká noc, takže profesor musel na kabinet Poppy Pomfreyové, bradavické ošetřovatelky, zaklepat o něco silněji, aby ji probudil. Jak Draco čekal, ošetřovatelka mu diagnostikovala jen mírnou podlitinu na spánku, kam ho Potter surově uhodil, a bouli na zadní části hlavy, kam se praštil o podlahu při pádu na zem. 

,,Drahoušku, teď se trochu natoč, vyléčíme tu podlitinu." oznámila Dracovi madame Pomfreyová po zlých pohledech profesora Snapea. Draco na ní až moc dobře viděl, že by si nejraději postěžovala, že ji kvůli takovým prkotinám vytahují z postele, ale Snape u ní měl asi až moc velkou autoritu na to, aby to udělala. V duchu s ní ale souhlasil. 

,,Ne, nic mi není!" zaprotestoval Draco, když viděl, jak madame vytahuje svou hůlku s kapes své zástěry, kterou si kvapem stačila uvázat, když vylézala z postele. 

Poppy ho ale drapla za hábit, následně mu chytila bradu a natočila mu hlavu na stranu, aby mu mohla podlitinu během několika mála vteřin, pomocí své hůlky, odstranit. Dracovo škubání sebou ji nijak moc nevyrušovalo. Nadále si ho trochu hruběji otočila zády k sobě a po pár vteřinách nebylo stopy ani po bouli na Dracově zátylku. 

Když se Draco otočil zpátky, mírně zrudl a přešlapoval při křížení nohou na kamenné podlaze ošetřovny. Obtěžovali madame Pomfreyovou uprostřed noci jen kvůli pitomé bouli a podlitině. Teď to bylo pryč během pár vteřin. Jak směšné a... trapné. Nejvíce pro Draca, samozřejmě, jak si stačil sám nemile uvědomit.  

,,Stačilo, Severusi?" zeptala se potichu a sarkasticky, s pohrdavým pohledem Poppy pana profesora a s úsměvem a přáním Dracovi dobré noci se odebrala zpět do kabinetu. 

V posteli si Draco ale svůj trapný pocit odpustil velmi rychle, když si uvědomil, že postele Pottera a Grangerové jsou ještě prázdné. Nejspíš pořád byli v pracovně ředitele a s největší pravděpodobností, jak Draco doufal, se "domlouvali" jak moc rychle si mají balit kufry na cestě zpět do Londýna. Draco se škodolibě ušklíbl, zatáhl rudé závěsy kolem své postele a ulehl na bok. Dnes se mu, i po takovém ztrapněním se před Potterem a madame Pomfreyovou, bude spát až příliš krásně na to, aby si posledních pár hodin spánku, jež mu z noci ještě zbývali, pořádně neužil.

----------

,,Tak co, Pottere? Přišli jste s Grangerovou ještě naposled na snídani, než pojedete zpátky k mudlům?"

Draco při snídani viděl Harryho a Hermionu s doprovodem Rona (který se od nich u vchodu odpojil a začal si zaujatě povídat o famfrpálu s Seamusem Finniganem) vcházet do Velké síně na snídani a podivil se, že jsou ještě pořád v Bradavicích. Jestli tu zůstanou, aspoň jim to Draco nebude dělat tak příjemné, doteď na ně byl až příliš milý. Rád na ně směřoval své sarkastické narážky.

,,Pro tvou informaci, Draco," ozval se Hermionin panovačný hlas, ,,Nás profesor Brumbál ve škole nechal. On je aspoň spravedlivý, na rozdíl od toho tvého Snapea."

,,Nikdo se na tvůj názor neptal, ty malá mudlovská šmejdko,"prohodil Draco jakoby mimochodem a ještě než stačila Hermiona zareagovat na jeho urážku, otočil se k ní zády. Nyní stál čelem k Potterovi, který se tvářil neuvěřitelně znechuceně a naštvaně. ,,Nezahrávej si s ohněm, Pottere. Pokud to takhle půjde dál, bude až moc viditelné, jak moc Brumbál Nebelvíru nadržuje."