Nebelvírův Zmijozel (HP FF) POZASTAVENO

Dracův pád

,,Tak dělejte vy dva, ať to máme rychle za sebou." vyzval Draco Harryho a Hermionu a jako první vkročil do skladu. Do nosu ho praštil velmi intenzivní zápach, takže si stiskl nos, jak to jen šlo a druhou rukou se začal hrabat v první polici lektvarů, ke které dospěl. Harry s Hermionou stále stáli na prahu a ani se nehnuli směrem za Dracem. Hermiona svému kamarádovi něco urychleně šeptala a hihňala se.

,,Tak jdete, nebo co? Mám to všechno udělat snad sám?!" snažil se říct Draco výhružně, ale opomněl, že má stále zacpaný nos, takže zněl jako špatně nadabovaný šmoula. Hermiona se začala hihňat ještě víc a Harry začal silně kašlat. Dracovi bylo jasné, že kašle jen za účelem zamaskování toho, že smíchy vyprskl.

Draco si nafoukaně usmyslil, že ten puch nějak vydrží, pustil si nos a už na ty dva zařval: ,,Tak dělejte, nebo...!"

,,Nebo co?" řekl provokativně Harry a pozdvihl jedno obočí. Draco byl opět vzteky bez sebe. Ten provokativní parchant...

Hermiona nečinně přihlížela, ale pořád měla úšklebek na rtech. Oči jí kmitaly od Draca k Harrymu a zase naopak.

,,Nebo půjdu za profesorem Snapem!" řekl odhodlaně a bez zaváhání Draco. ,,Ty víš, co si o tobě myslí Snape, Pottere, ne? Máš u něj příliš nízké postavení na to, aby ti odpouštěl nečinnost při školním trestu!" dodal, aby ho Harry začal brát konečně vážně.

Harry se přestal usmívat. Bylo vidět, jak si Harry Dracova slova sám sobě přiznává, nehodlal se však tak lehko vzdát. Nasadil vzteklý tón: ,,A ty jsi snad Snapeův miláček, či co? Půjdeš mu hned žalovat? Zmůžeš se jen na tohle? Nezapomínej, že tady jsme jen kvůli tobě!"

,,Snapeův miláček zatím nejsem," opáčil Draco a otočil se zpět k polici lektvarů, dále hledajíc ty prošlé, ,,Ale rozhodně mě má radši než tebe. Vlastně každého má radši než tebe. Je mi tě vlastně líto."

Draco konečně našel lektvar, který už byl prošlý. Dokonce už několik let. Štítek hlásal:

Doušek živé smrti

Namíchal bradavický profesor Horácio Křiklan dne 29. listopadu 1935, datum spotřeby: do roku 1985

- Upozornění pro všechny prošlé lektvary - do následků po požití po datu spotřeby se dá řadit i životu nebezpečná otrava nebo odumření všech deseti prstů na dolních končetinách.

Draco se otočil zpět k těm dvěma stojícím stále na prahu a udělal pár kroků za cílem odložit prošlý Doušek živé smrti do přepravky pro prošlé lekvary. Cestou prohodil dalších pár vět na Potterovu adresu, který byl rudý jako řepa už od posledních Dracových slov.

,,A radši ani nemysli na to, na co všechno se zmůžu."

Draco při těch slovech skoro šeptal, navíc tajemným a provokativním tónem. Každý druhý by si myslel, že má v plánu něco dalšího. Bylo pěkné dívat se, jak má Potter ve tváři aspoň na chvilku dokonale tupý a zmatený výraz. Konečně na chvíli nevypadal jako kdovíjaký spasitel kouzelníků, spíše jako Neville Longbottom na hodině lektvarů se Snapem.

Jakmile se Harrymu vrátil vztek, vyrazil ze sebe: ,,Na co všechno se zrovna ty zmůžeš?"

Draco už byl mezitím na půli cesty zpět k policím s lektvary, ale na Potterovu narážku se zastavil, pomalu otočil a zadíval se na něj útočným pohledem. Přivřel oči. Potter o něm snad pochyboval? Harry viděl, že Draca naštval zase o stupeň víc a tak pokračoval: